O mozku

Kategorie O mozku

    9 důvodů, proč je golf dobrý pro váš mozek

    Golf. Pro některé skvělý způsob trávení volného času, pro jiné zbytečná snobárna. Ať už ale máte na golf jako sport názor jakýkoliv, jedno mu upřít nelze - pomáhá vašemu mozku. Nutí vás k maximálnímu klidu a koncentraci, zrychluje krevní oběh, rozvíjí představivost a prostorovou orientaci. Vybrali jsme pro vás 9 důvodů, proč je dobré si občas zajít na golf.

    1. Zrychluje krevní oběh

    Ať už vaše tělo vykonává jakýkoliv pohyb, vždy to vede ke zrychlení krevního oběhu v mozku. Při golfu se pohybujete prakticky neustále - zejména pokud nepoužíváte vozík a celé hřiště chodíte pěšky. Hraním golfu stimulujete svůj mozek a dodáváte svému tělu novou energii.

    2. Zlepšuje představivost

    Nemusíte být hnedka Tiger Woods - i začínající golfista ještě předtím, než odpálí míček, přemýšlí. Jakou hůl si vzít, jak se k míčku postavit, jaký fouká vítr a jaký směr by měl míček po odpalu nabrat. Celý tento proces nutí váš mozek kreativně přemýšlet a rozvíjí vaši představivost.

    3. Začleňuje do společnosti

    Výzkum Michiganské univerzity z roku 2008 prokazuje, že hraní golfu a s ním spojené klábosení s ostatními hráči stimuluje kognitivní funkce mozku. Ať už na golf chodíte kvůli obchodním partnerům nebo s partičkou přátel z dětství - vždy mezi sebou utužujete sociální vazby a podporujete svůj mozek. Rozhodně tedy při hraní golfu mluvte s ostatními. Čím více, tím lépe.

    4. Podporuje prostorovou orientaci

    Správný hráč golfu neupírá svůj zrak na míček pouze předtím, než jej odpálí. Bedlivě ho totiž sleduje také za letu a dívá se, kam přesně míček dopadl. Tím získává lepší odhad vzdálenosti a podporuje svoji prostorovou orientaci.

    5. Zvyšuje sebedůvěru

    Krátce před úderem obvykle věříte, že jste všechno připravili správně a míček po odpalu zamíří přesně tam, kam jste si naplánovali. Dobře trefený úder vás o tom ujistí, což zvyšuje vaši sebedůvěru. O to víc, pokud jste na golfu s lidmi, na které chcete zapůsobit.

    6. Zlepšuje koordinaci

    I když to tak na první pohled nemusí vypadat, správné provedení golfového úderu je docela věda. Musíte se k míčku určitým způsobem postavit a poté si do správné polohy „naštelovat“ svoje nohy, záda, ruce ramena, předloktí i prsty - hlavně ze začátku je to horší jak maturita. Správné držení těla a provedení úderu klade vysoké nároky na koordinaci - a za tu je znovu odpovědný mozek.

    7. Stimuluje koncentraci

    Není moc sportů, u kterých byste se při zahrání míčku museli soustředit tolik, jako u golfu. Při úderu ze své mysli vytěsňujete veškeré rušivé vlivy z okolí a soustředíte se jen na to, abyste úder správně trefili. Pro trénink koncentrace naprosto ideální.

    8. Nutí strategicky přemýšlet

    Máte míček postavený na odpališti a chcete, aby co nejdříve skončil v jamce. Vymyslet, jak ho tam na co nejméně úderů dostat, je v podstatě vytváření strategie. Ve své hlavě otevíráte pomyslnou učebnici geometrie a k tomu uvažujete své schopnosti či okolní podmínky. Váš mozek zkrátka jede na plné obrátky.

    9. Posiluje sebevědomí

    Opakované studie prokázaly, že lidé s nižším sebevědomím mívají obvykle také nižší výkon mozku. Pokus si jdete zahrát golf a trefíte alespoň jeden dobrý úder, dostanete míček do jamky na nízký počet pokusů nebo jakkoliv jinak sami sobě dokážete, že jste dobří, je to pro váš mozek příjemná vzpruha. Dodá vám pocit vítěze. A to se počítá.

    Takže až budete příště přemýšlet, jak strávíte slunečné nedělní odpoledne, vyrazte s přáteli na golf. Skvěle se pobavíte, utužíte vzájemné přátelství a navíc procvičíte svůj mozek. Co víc chtít.

    5 věcí, které byste měli vědět o svém mozku

    Lidský mozek. Impozantní, složitý a tajuplný orgán. I ten největší hlupák pod sluncem nosí ve své hlavě malý zázrak, který po dlouhá staletí fascinuje vědce i laické nadšence po celém světě. Ačkoliv o mozku ani zdaleka nevíme vše a neustále se o něm dozvídáme něco nového, těchto pět věcí je jistých - a měli byste je znát.

    1. Ve své hlavě nosíme miliardy neuronů

    Obecně se má za to, že v mozku člověka najdeme odhadem 100 miliard neuronů. Podle posledních průzkumů je to o něco méně - asi 86 miliard neuronů. K tomu ale přičtěte dalších 85 miliard ostatních buněk! Je to právě vysoký počet buněk, který nás odlišuje od ostatních živočišných druhů na této planetě a který z nás dělá nejvyspělejší stvoření, jež Země v celé svojí historii pamatuje.

    2. Náš mozek je plastický

    Ne, není vyroben z plastu. Plasticitou mozku rozumíme jeho schopnost se formovat a měnit na základě získaných zkušeností. Pokaždé, když se dozvíte nějakou novou informaci, zažijete jakoukoliv emoci nebo si třeba vezmete drogu, změníte tím uspořádání ve svém mozku. Vytvoříte, oslabíte nebo zcela pozměníte spojení mezi jednotlivými neurony, což následně ovlivní vaše budoucí chování. Jednoduše změníte svůj mozek.

    3. Některé psychiatrické či neurologické poruchy se dědí. Ale lze jim předejít

    Nikde není psáno, že zdědíte depresivní sklony svojí babičky nebo chorobnou podezíravost svého tatínka. Ale pokud někdo z vaší rodiny podobnou chorobou trpí, existuje zvýšené riziko, že vás potká taky. A to zejména v případě, že se hodně stresujete a celkově žijete v nezdravém prostředí.

    Máme pro vás ale dobrou zprávu - lze tomu předejít. Stačí o zvýšeném riziku dané choroby předem vědět - a udělat všechno pro to, abyste jejímu rozvinutí zabránili.

    4. V průběhu života si vytváříme nové neurony

    I mozek dospělého člověka dokáže vytvářet nové neurony a tyto zařadit do existující neuronové sítě. „Nové neurony“ dokonce zastávají funkci kmenových buněk a pomáhají tak s léčbou různých neurodegenerativních onemocnění. Jsme díky nim sami sobě lékařem.

    5. Frekvenci vytváření nových neuronů můžeme ovlivnit

    Opravdu. Pravidelným tréninkem mozku nastartujeme tzv. neurogenezi, tedy proces vytváření nových neuronů. Čím víc cvičíme a trénujeme, tím více neuronů vytváříme. Naopak např. konzumace alkoholu neurogenezi zpomaluje.

    Sečteno a podtrženo - náš mozek je úžasný a my navíc máme tu možnost ho zlepšovat. Vyhýbejme se alkoholu či stresovým situacím, naopak pravidelně trénujme, učme se, vzdělávejme se. Výsledky na sebe nenechají čekat.

    Mozek a pohyb

    Současný způsob života podporuje pohybovou pasivitu. Mnoho zaměstnání nás na 8 a více hodin upoutá za psací stůl. Auto nás doveze, kam potřebujeme. Chodíme minimálně. Mnohdy ani nemáme čas kvůli veškeré té práci se pořádně protáhnout a zacvičit si.

    Přitom je to tak důležité. Pohyb se spojuje s fyzickou a duševní svěžestí. Nejpřirozenějším a nejzdravějším pohybem je chůze. Tvrzení, že i při chůzi se posilují svaly, se nám může zdát úsměvné. Ale vezměte v úvahu, jak dlouho trvá dítěti, než si vybuduje od narození takovou svalovou hmotu, aby mohlo samostatně sedět, potom klečet a nakonec se postavit a udělat první krůček. K tomu je potřeba postupný vývoj a posilování specifických svalových skupin. Od narození k prvnímu kroku to lidskému mláděti trvá průměrně něco málo víc než jeden rok. Od té doby, ovšem, posiluje svou svalovou soustavu kontinuálně až do dospělosti. Pouze dojde-li k úrazu, jenž nás upoutá dlouhodobě na lůžko, svaly atrofují a my potom na rehabilitaci poznáváme, jak obtížné je svalovou hmotu znovu vybudovat.

    Je známo, že pravidelný a přiměřený pohyb posiluje nejen svaly, ale má také blahodárné účinky na srdce, oběhovou soustavu a v neposlední řadě i mozek.

    Pocit pevnosti a obratnosti našeho těla nám zvyšuje pocit sebedůvěry a sebevědomí. Kromě toho pohyb pomáhá odbourávat stresové hormony. Pohyb zaměstnává jiné mozkové okruhy.

    Co se děje s mozkem při fyzické námaze? Mozek je při fyzické námaze především více prokrvován a okysličován. To vede ke zvýšení bystrosti a pozornosti. A kromě toho také k obnově a vzniku nových nervových buněk. Díky tomu se zlepšuje paměť a učení se novým věcem. Známý je také fakt, že během fyzické námahy jsou produkovány látky zvané endorfiny, zvané také hormonoy štěstí. Endorfiny pro svou podobnost s účinky morfinu, „endogení morfin“, tedy vnitřní, produkovaný vlastním tělem. Váží se na opioidní receptory a tím blokují přenos signálů bolesti. Uklidňují a vyvolávají pocity euforie. Pomáhají tak překonat zátěž.

    Při pohybu mozek uvolňuje také další látky, například dopamin či serotonin. Dopamin je produkován v centru, které souvisí s odměňováním, libých pocitů a smíchu. Serotonin je znám jako neurotransmiter dobré nálady, protože jeho hladina má vliv na to, jak se cítíme. Nízké hladiny serotoninu mohou způsobit pocity smutku a úzkosti.

    " Ti, kteří nemají čas na cvičení, si budou muset dřív nebo později najít čas na nemoc. "

    – Edward Stanley

    Co dělá nedostatek spánku s mozkem?

    Učme se ve spánku! Pustíte si nahrávku s výukou jazyka a naučíte se jazyk během noci!

    Na co vůbec spánek? Nebylo by lepší si dát kávu, nějaký energy drink, nebo rovnou stimulancium? Mám přece tolik práce. Práce nepočká. Klienti, faktury, zkoušky. Dám si čtyři hoďky, to mi musí stačit.

    Omyl. Spánek je přirozenou fyziologickou potřebou. Je to přirozený regenerační mechanismus, odedávna evolučně upevňovaný. Kdyby nebyl potřebný, evoluce by se ho dávno zbavila jako nepotřebného. A to neudělala. Asi ví proč. Víme to také?

    Spánek má především regenerační význam a to pro celé tělo, i pro duši. Ve spánku spotřebováváme nejméně energie. Odpočívají svaly i orgány. Snižuje se tělesná teplota, klesá krevní tlak, zpomaluje se dýchání, mizí či snižuje se funkčnost některých smyslů. Průměrná délka spánku u člověka činí 7-8 hodin, i zde však platí individuální potřeby, někteří lidé prostě potřebují spát 10 hodin denně, některým stačí 6.

    Mozek pracuje intenzivně i během spaní. Zpracovává podněty předchozích událostí. Ve spánku se nám většinou zdají sny. Spánek nám zabere asi jednu třetinu života. Rušení nebo nedostatek spánku způsobuje psychické potíže.

    Během spánku dochází v mozku k přehrávání nových událostí a naučených dovedností a poznatků. To se děje zejména ve fázi, kdy se nám zdají sny. Dostatek kvalitního spánku ve tmě má také protinádorové účinky, a to díky uvolňovanému hormonu melatoninu, který se uvolňuje během spánku v tzv. nepřerušované tmě (je tedy nutné odstranit například i svítící LED diody).

    Mozek během spánku intenzivně pracuje, ukládá do paměti informace nashromážděné přes den. Příslušné mozkové oblasti si ve spánku zrychleně přehrávají události předchozího dne. Mozek také zpracovává během spánku signály z vnitřního tělesného prostředí. Uvádí se, že mozek pracuje v noci více než přes den, dokonce i jeho kyslíková spotřeba je větší. Nutno podotknout, že mozek během spánku zaměstnává jiné okruhy než během dne.

    Nedostatek spánku zhoršuje následné učení se novým věcem a dovednostem. Dochází také ke ztrátám bdělosti a koncentrace pozornosti během dne, což může být rizikové v takových povoláních, jako jsou řidiči, lékaři, bezpečnostní pracovníci, a další. Přes 50% dálkových řidičů uvádí, že alespoň jedno během řízení upadli do krátkého spánku. Nedostatek spánku způsobuje také zhoršenou náladu, bolesti hlavy, deprese. Nedostatek spánku se také spojuje s obezitou – člověk zoufale pociťuje nedostatek energie, kterou se snaží doplnit místo spaní jinou cestou. Nové studie odhalily, že během spánku dochází v mozku k vyplavování toxických látek, které se v něm nahromadily přes den. Vlivem nedostatku spánku se stává, že některá mozková centra upadnou do jakéhosi mikrospánku, následkem čehož dochází k neucelené a neintegrované mozkové činnosti s jednotlivými výpadky určité míry kognitivních funkcí, než jak by tomu bylo u optimálně odpočinutého mozku.

    Nedostatečný nebo přerušovaný spánek má negativní následky pro následující spánkové cykly, ale pokud se začne člověk svému spánku věnovat a pečovat o něj, během několika dnů se spaní upraví.

    Spánek je jednou z nejcennějších devíz, kterou máme. Nenechme si ji uplavat kvůli maličkostem, které se nám budou mnohem lépe řešit, když se na to pořádně vyspíme. „Ráno moudřejší večera“. Staré, stokrát omílané přísloví. A přece tak pravdivé.

    Einsteinův mozek

    Albert Einstein zemřel r. 1955 v Princetonu (New Jersey, USA) na výduť aorty. Bylo mu 76 let.

    Někteří tvrdí, že Einstein daroval v poslední vůli svůj mozek k vědeckým účelům, jiní říkají, že svolení k tomu dal Eisteinův syn s podmínkou, že závěry zkoumání budou publikovány v odborných časopisech.

    Nicméně, Eisnteinův mozek byl sedm a půl hodiny po jeho smrti vyňat z těla. Pitvu na Princetonské univerzitě prováděl dr. Thomas Stoltz Harvey. Ten mozek vyňal, zvážil a odnesl ho do laboratoře Pensylvánské univerzity. Tam Einsteinův mozek vyfotografoval z mnoha úhlů, rozkrájel na 240 malých kousků, a dalších 2000 tenkých plátků, z nichž některé si ponechal a další předal vedoucím patologům. Teprve po 20 letech novinář Steven Levy odhalil patologovo malé tajemství.

    Co jsme se dozvěděli z tohoto geniálního mozku?

    Vědecké výzkumy zjistily, že Eisteinova genialita nespočívala v neobvyklé velikosti mozku, který vážil 1230g (průměrná váha lidského mozku je 1300 – 1400 g). Nebyl tedy velký, zato byl ale mimořádně komplikovaný a měl neobvyklou anatomii.

    Einstein měl nadprůměrný počet gliových buněk, které jsou zodpovědné za podporu a výživu neuronů. To mohlo být způsobeno neobykle vysokou mozkovou aktivitou, protože mozek výživu prostě potřeboval. Nicméně tento rozdíl byl statisticky významný v levém parietálním laloku, který je součástí asociačních oblastí mozkové kůry, které jsou zodpovědné za inkorporaci a syntézu informací z mnoha jiných mozkových oblastí.

    Jeho mozek měl tenší kůru, nicméně s vyšší hustotou neuronů.

    Corpus callosum, které zodpovídá za komunikaci mezi oběma hemisférami, bylo o 20% širší a obsahovalo tedy více neuronových spojení, než u běžné populace. To mohlo vést k lepší komunikaci mezi oběma hemisférami.

    Fotografie mozku ukazují zvětšenou Sylviovu rýhu (která rozděluje parietální lalok na dvě části), ale zároveň také to, že její část chyběla. Teoreticky to mohlo způsobit rychlejší přenos informací mezi neurony této oblasti.

    Spodní oblast temenního laloku v obou hemisférách byla oproti průměru o 15% větší. Tato oblast je důležitá pro vizuální a prostorové myšlení, matematické úvahy a trojdimenzionální představy.

    Celý Einsteinův život byl podobně jako jeho mozek neobvyklý. Při vědeckém zkoumání jeho mozku byly zjištěny jisté anatomicko-strukturální zvláštnosti, které mohly být důsledkem jeho geniality, nicméně také důsledkem některých událostí jeho života (osobnostní charakteristiky, setkání s Milevou, studium matematiky s rozvinutějším intelektem, apod.) a pomalejší pracovní tempo.

    Vědeckým zkoumáním také prošly mozky některých dalších géniu a slavných osobností. Ale o tom zase někdy příště.

    Zdroje: Wiki

    Wikipedia conVERTER: fyzici osobnosti.ca: Albert Einstein Wikipedia: Einsteinův mozek Einsteinův mozek pod lupou DeenaMedia WiseGeek: Jak se liší Einsteinův mozek od normálního

    Albert Einstein a jeho mozek

    Albert Einstein (1879 – 1955), fyzik židovského původu. Jeden z nejvýznamnějších teoretických fyziků. Autor obecné teorie relativity (1915). E = mc2. Narodil se v Německu, německého občanství se vzdal r. 1896 a zůstal bez státní příslušnosti. V roce 1901 získal švýcarské občanství. Po nástupu Hitlera k moci byl nařčen z židovské fyziky, která byla proti fyzice árijské. V roce 1933 uprchl do USA, kde dostal v r. 1940 americké občanství, přičemž mu zůstalo také občanství švýcarské..

    Byl považovaný za pomalého žáka a byl ostýchavý, pravděpodobně byl dyslektik a dle novějších teorií byl u něho předpokládán Aspergerův syndrom.

    Byl proti nacistickému režimu a podporoval vývoj atomové bomby v USA, aby předběhl Hitlera. Po válce loboval za jaderné odzbrojení ("Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny"). V 50. letech prostestoval proti politickým procesům v Československu. Zaslal i telegram tehdejšímu prezidentu Klementu Gottwaldovi, v němž žádal o zproštění vykonání rozsudku na Miladou Horákovou, Závišem Kalandrou, Oldřichem Peclem a Janem Bouchalem. Podporoval sionismus a bylo mu navrženo stát se prezidentem Izraele, což odmítl. Opovrhoval nacionalismem a vyjadřoval pochybnosti, zda je židovský stát nejlepším řešením.

    Byl ženatý s matematičkou Milevou Maričovou, která se kvůli němu vzdala kariéry. Existují však stopy, které vedou k závěrům, že je spolutvůrkyní teorie relativity. Konzultoval s ní své teorie a názory. Na otázku, proč se nepodepsala pod jeden ze svých patentů odpověděla: "Jsme jeden kámen (Wir sind nur Ein Stein").

    Nicméně Eistein miloval aférky se ženami, které přitahoval. S Milevou se rozvedl a oženil se se svou sestřenicí Elsou. Existují názory, že také v česku žijí potomci Alberta Einsteina.

    Ke studiu matematiky se dostal asi ve dvanácti letech. Byl považován za pomalého žáka, nejspíše kvůli dyslexii a celkové ostýchavosti. Právě této pomalosti přisuzoval sám později význam při objevu teorie relativity. Oproti dětem, které studují matematiku od dětství, mohl díky rozvinutějšímu intelektu chápat vztahy prostoru a času v hlubších souvislostech.

    V roce 1905 publikoval Einstein zásadní tři vědecké práce na témata fotoelektrického jevu, Brownova pohybu a speciální teorii relativity. Bylo mu tehdy 26 let. V roce.1915 dokončil práci na obecné teorii relativity. Za objasnění fotoelektrického jevu dostal v roce 1921 Nobelovu cenu.

    Zdroje: Wiki

    Wikipedia conVERTER: fyzici osobnosti.ca: Albert Einstein Wikipedia: Einsteinův mozek Einsteinův mozek pod lupou DeenaMedia WiseGeek: Jak se liší Einsteinův mozek od normálního

    Mozek a výživa III.

    Ostatní

    Kvalitní, čerstvá a pestrá strava zajistí mozku dostatečný přísun všech nezbytných látek. Zajistí tak jeho optimální fungování, vyšší výkon i ochranu před mnoha civilizačními onemocněními.

    Bílkoviny. Příznivě ovlivňují všechny paměťové procesy – zaznamenávání, podržení a vybavování si informací. Aminokyseliny obsažené v bílkovinách jsou základními stavebními prvky mozkové sítě. Mozek potřebuje bílkoviny pro výrobu neurotransmiterů, látek, které obstarávají přenos informací mezi jednotlivými mozkovými buňkami. Podílejí se na tvorbě a obnovování buněčných membrán.

    Mezi zdroje bílkovin patří: kvasnice, sója a výrobky z nich, luštěniny, maso, vnitřnosti, vejce, celozrnné pečivo a výrobky.

    Antioxidanty. Mozek je náchylný k napadání volnými radikály jako vedlejšími produkty buněčného metabolismu. Proto je příjem antioxidantů i pro něj nezbytný. Antioxidanty odstraňují toxiny z nervového systému, a tím přispívají k ochraně a obnovování paměti. Antioxidanty také zpomalují tvorbu volných radikálů, a tím přispívají ke zlepšování kognitivních funkcí, jako např. paměti, úsudku či dedukce, nebo také motorických schopností. Výzkumně strava bohatá na antioxidanty prokázala lepší účinky u starších jedinců, u kterých je vlivem věku určitá míra poškození volnými radikály přítomna.

    Významným zdroje antioxidantů je například bobulovité ovoce, jako jsou maliny, borůvky, jahody, špenát, brokolice, ginkgo biloba, paprika, čerstvé bylinky a koření, jablka, cibule, a další.

    Vitamíny. Z vitamínů, potřebných pro mozek jsou nejdůležitější a nejdiskutovanější vitamíny sk. B. Jsou stejně tak důležité pro mozek stejně jako pro periferní nervovou soustavu, kterou chrání, posilují a podporují její regeneraci. Jsou to především: kyselina listová, B1, B2, B6 a B12. Jsou nezbytné jako podpůrný faktor při syntéze neurotransmiterů, které přenášejí signály mezi nervovými buňkami. Jsou rovněž důležité při tvorbě neuronových výběžků a jejich ochranného obalu. Pravidelné užívání kyseliny listové se signifikantně zlepšila paměť, rychlost zpracování informací a rychlost senzomotorických reakcí. Vitamín B12 je nejdůležitější živinou mozku v pokročilém věku, chrání mozek před atrofování během stárnutí (zakrňováním, zmenšováním se). Pomáhá při obnově nervových buněk a tvorbě DNA. Vitamín B1 celkově slouží k udržení dobré funkce nervového systému a udržení duševní rovnováhy celkově tím, že navozuje optimismus, pomáhá překonávat emotivně stresové situace a zlepšuje drobné psychické poruchy jako netrpělivost a zmatenost. Nedostatek vitamínu B2 se může projevit také na psychice a intelektu – u děti bylo popsáno zpomalení duševního vývoje a u dospělých poruchy osobnosti. Vitamín B6 působí preventivně proti arteroskleróze, která hraje významnou roli při mozkové mrtvici.

    Vitamín E je důležitým antioxidantem.

    Z dalších látek důležitých pro mozek zmiňme například železo, To je důležité v procesu syntézu metabolismu neurotransmiterů, a pro vázání kyslíku v krevních buňkách, což je důležité pro okysličování mozku.

    Jód je důležitý pro růst a vývoj mozku.

    Zinek je důležitý pro přenos informací v mozku, pro růst nových neuronů a jejich migraci.

    Magnezium chrání mozek před působením neurotoxinů.

    Mozek a výživa II.

    Kvalitní tuky

    Sevřete obě ruce v pěst a přiložte je k sobě tak, aby se vnitřní část zápěstí dotýkala. Zhruba takhle velký je váš mozek. Mozek je nejtučnějším orgánem v těle, obsahuje kolem 60% tuku.

    Není žádnou novinkou, že kvalitní strava ovlivňuje příznivě všechny naše vitální funkce, správné fungování orgánů, včetně mozku. Výživa může zásadně ovlivnit chování, náladu a mozkové funkce.

    Tuky byly dlouhodobě považovány za výživově nevhodné. Ale není tuk jako tuk. V posledních letech se na příznivé výsluní nutričních terapeutů dostaly tzv. esenciální mastné kyseliny, často nazývané jako EFA (Essential Fatty Acid). To jsou zejména kyseliny známé jako Omega-3 (kyselina alfa-linolenová) a Omega-6 (kyselina linolová). Tyto mastné kyseliny si lidské tělo nedokáže samo vyrobit, proto je třeba je tělu dodávat zvenčí, zejména v potravě.

    EFA jsou zodpovědné za výkon mozku a jeho integritu. Bylo zjištěno například, že děti s poruchami autistického spektra potřebují více tohoto typu tuků. Uvádí se, že omega-3 mastné kyseliny chrání před rozvinutím psychických nemocí, zejména depresí a schizofrenie, bipolární porucha, aj. Za zmínku stojí jejich pozitivní vliv na inteligenci. Přispívají k dobrému fungování paměti. Uvádí se, že vysoké dávky omega-3 EFA dokázaly stabilizovat stav pacientů s diagnózou Alzheimerovy demence. K pozitivním změnám i docházelo při podávání lidem s bipolární afektivní poruchou, depresí a ženám s dalšími závažnými psychickými problémy. Pomáhají mírnit vztek a záchvaty agrese. Ke zlepšení došlo i u pacientů trpících roztroušenou sklerózou. Celkově zlepšuje náladu, podporuje koncentraci pozornost a jak již bylo řečeno, paměť.

    Zjistilo se také, že omega-3 hrají klíčovou úlohu při vývoji mozku během prenatálního období. V období výživy kojenců po porodu se jako největším zdrojem omega-3 ukázalo mateřské mléko v porovnáním s mlékem kravským či náhradním, uměle vyrobeným. Do r. 2001 se tyto mastné kyseliny v uměle vyráběných náhradách mateřského mléka vůbec nenacházely. Naštěstí dnes, o více než 10 leté poté, umělá kojenecká výživa, v souladu s klinickým vývojem a moderními výzkumnými poznatky. už tyto kyseliny obsahuje.

    Omega-3 EFA najdeme především v potravinách, jako jsou tučné masožravé ryby, zejména sleď, makrela a losos, ale i další ryby, i když v menší míře.

    Konzumace ryb je pro účinky zdraví v dnešní době ovšem sporná. Zásluhu na tom má znečištění vod a rybího masa. Ryby se tak mimo jiné stávají také zdrojem pesticidu DDD. Koncentrace DDD může být ve vodách nízká, ale v rybím mase je tisíckrát až milionkrát vyšší. Může být tak zdrojem rakoviny i vážných duševních problémů. Velkým problémem také může být koncentrace rtuti v rybím mase, což je dnes také velmi diskutovaným tématem.

    Existují ale i jiné zdroje omega-3 EFA, jako například mořské řasy, lněná semínka, lněný olej, za studena lisovaný olivový, kukuřičný i řepkový olej. Ořechy a semena obecně. Pšeničné klíčky a sója. Avokádo.

    Dostatek omega-6 EFA je obsažen v každodenní vyvážené stravě. Hlavním zdrojem jsou rostliny a jejich semena: slunečnicová, dýňová, sezamová semena, kukuřice, ořechy, maso, mléčné výrobky.