Přečtěte si náš blog

9 důvodů, proč je golf dobrý pro váš mozek

6. ledna 2015
9 důvodů, proč je golf dobrý pro váš mozek

Golf. Pro některé skvělý způsob trávení volného času, pro jiné zbytečná snobárna. Ať už ale máte na golf jako sport názor jakýkoliv, jedno mu upřít nelze - pomáhá vašemu mozku. Nutí vás k maximálnímu klidu a koncentraci, zrychluje krevní oběh, rozvíjí představivost a prostorovou orientaci. Vybrali jsme pro vás 9 důvodů, proč je dobré si občas zajít na golf.

1. Zrychluje krevní oběh

Ať už vaše tělo vykonává jakýkoliv pohyb, vždy to vede ke zrychlení krevního oběhu v mozku. Při golfu se pohybujete prakticky neustále - zejména pokud nepoužíváte vozík a celé hřiště chodíte pěšky. Hraním golfu stimulujete svůj mozek a dodáváte svému tělu novou energii.

2. Zlepšuje představivost

Nemusíte být hnedka Tiger Woods - i začínající golfista ještě předtím, než odpálí míček, přemýšlí. Jakou hůl si vzít, jak se k míčku postavit, jaký fouká vítr a jaký směr by měl míček po odpalu nabrat. Celý tento proces nutí váš mozek kreativně přemýšlet a rozvíjí vaši představivost.

3. Začleňuje do společnosti

Výzkum Michiganské univerzity z roku 2008 prokazuje, že hraní golfu a s ním spojené klábosení s ostatními hráči stimuluje kognitivní funkce mozku. Ať už na golf chodíte kvůli obchodním partnerům nebo s partičkou přátel z dětství - vždy mezi sebou utužujete sociální vazby a podporujete svůj mozek. Rozhodně tedy při hraní golfu mluvte s ostatními. Čím více, tím lépe.

4. Podporuje prostorovou orientaci

Správný hráč golfu neupírá svůj zrak na míček pouze předtím, než jej odpálí. Bedlivě ho totiž sleduje také za letu a dívá se, kam přesně míček dopadl. Tím získává lepší odhad vzdálenosti a podporuje svoji prostorovou orientaci.

5. Zvyšuje sebedůvěru

Krátce před úderem obvykle věříte, že jste všechno připravili správně a míček po odpalu zamíří přesně tam, kam jste si naplánovali. Dobře trefený úder vás o tom ujistí, což zvyšuje vaši sebedůvěru. O to víc, pokud jste na golfu s lidmi, na které chcete zapůsobit.

6. Zlepšuje koordinaci

I když to tak na první pohled nemusí vypadat, správné provedení golfového úderu je docela věda. Musíte se k míčku určitým způsobem postavit a poté si do správné polohy „naštelovat“ svoje nohy, záda, ruce ramena, předloktí i prsty - hlavně ze začátku je to horší jak maturita. Správné držení těla a provedení úderu klade vysoké nároky na koordinaci - a za tu je znovu odpovědný mozek.

7. Stimuluje koncentraci

Není moc sportů, u kterých byste se při zahrání míčku museli soustředit tolik, jako u golfu. Při úderu ze své mysli vytěsňujete veškeré rušivé vlivy z okolí a soustředíte se jen na to, abyste úder správně trefili. Pro trénink koncentrace naprosto ideální.

8. Nutí strategicky přemýšlet

Máte míček postavený na odpališti a chcete, aby co nejdříve skončil v jamce. Vymyslet, jak ho tam na co nejméně úderů dostat, je v podstatě vytváření strategie. Ve své hlavě otevíráte pomyslnou učebnici geometrie a k tomu uvažujete své schopnosti či okolní podmínky. Váš mozek zkrátka jede na plné obrátky.

9. Posiluje sebevědomí

Opakované studie prokázaly, že lidé s nižším sebevědomím mívají obvykle také nižší výkon mozku. Pokus si jdete zahrát golf a trefíte alespoň jeden dobrý úder, dostanete míček do jamky na nízký počet pokusů nebo jakkoliv jinak sami sobě dokážete, že jste dobří, je to pro váš mozek příjemná vzpruha. Dodá vám pocit vítěze. A to se počítá.

Takže až budete příště přemýšlet, jak strávíte slunečné nedělní odpoledne, vyrazte s přáteli na golf. Skvěle se pobavíte, utužíte vzájemné přátelství a navíc procvičíte svůj mozek. Co víc chtít.

  přečteno 1722×
Začít trénovat svůj mozek Zpět na výpis
Lukáš Bryksa
Zakladatel a manažer projektu Mentem.cz. Oblastí psychologie a fungování mozku se aktivně zabývá od roku 2011, kdy přišel s myšlenkou online projektu na zlepšení kognitivních funkcí mozku.

Podobné články

Když mozek nefunguje správně: Část druhá

V prvním dílu miniseriálu o poruchách fungovaní mozku jsme se podívali bliž na mechanické poškození prefrontálního kortexu, které vede až ke změně osobnosti postiženého a k neschopnosti racionálních rozhodnutí. Také jsme se dozvěděli, jak se lečí epilepsie a jaké jsou občasné bizarní následky této léčby. V druhém díle se seznámíme s poruchou řeči, afázii, a podíváme se bliž na jednotlivé druhy afázií. Dále také zjistíme, jakými těžkostmi trpí pacienti s prozopagnózou, poruchou zrakové percepce, kdy pacient nedokáže rozpoznávat lidské tváře.

První skupinu poruch tedy tvoří poruchy řeči, afázie. Ty mohou vzniknut po mrtvici, odstranění nádoru či mechanickém poškození mozku v oblasti řečových center. Afázie muže mít dvojí průběh. Na jedné straně máme afázií plynulou, tedy Wernickeho afázii, pojmenovanou právě podle oblasti, spojenou s touto poruchou. Plynulá afázie, ji neurologové nazývají proto, že se vyznačuje plynulým mluvením bez významu. Pacient nemá problém produkovat slova a věty, ale věty nedávají smysl, často se objevují neologizmy, tedy nová slova, která si pacient vymyslel. Také je pro pacienta problematické porozumět řeči druhých, identifikovat význam. Na druhé straně hovoříme o Brockově afázii, opět pojmenované podle oblasti v mozku, Brockovho centra řeči. Tato porucha je naopak neplynulá. Pacient produkuje slova velmi těžko, jeho řeč zní, jakoby si nemohl na jednotlivá slova vzpomenout. Věty jsou jednoduché, často se vyjadřuje jen jednoslovně, ale jeho vyjádření mají smysl, slova jsou zasazené do kontextu správně, nenastává problém s porozuměním řeči.

Bezpochyby se dá tvrdit, že obě formy afázie jsou pro pacienta i jeho okolí velmi frustrující, ale při plynulé formě afázie je ztracený význam, takže rozumná verbální komunikace s pacientem v podstatě není možná.

Řeč a celková schopnost verbální komunikace je určitě jednou z oblastí lidského života, která se dá jen těžko kompenzovat. Poruchy zrakové percepce, které mají svůj původ v mozku, jako prozopagnóza, můžu však přinášet komplikace, které si zdravý člověk dokáže představit jen s velkými těžkostmi. Pacienti s takzvanou prozopagnózou nejsou schopní rozpoznávat lidské tváře. Dokážu ohodnotit, že jde o tvář podle jejích častí, ale nedokáží identifikovat jejího majitele. Dokonce při pohledu do zrcadla nevědí, že se vlastně dívají na sebe. Fenoménem prozopagnózy se zabýval i Oliver Sacks ve své populárně-vědecké knize „Muž, který si spletl manželku s kloboukem“. Táto zábavná kniha formou krátkých esejí popisuje různé poruchy a diagnózy, se kterými se autor střetl po čas svojí neurologické praxe.

V tomto díle série o poruchách mozku jsme se seznámili s řečovými poruchami - afáziemi a jejich různými formami. Také jsme se dozvěděli o poruše vnímaní tváří. Na závěr tohoto seriálu doporučím knihu Olivera Sackse, kde si můžete o problematice rozšířit obzory.

Sportovci

Jen málokterá sociální skupina se věnuje tak intenzivně fyzickému pohybu, jak aktivní sportovci. Pokud sport pěstujeme jako doplňkovou aktivitu k našemu běžnému zaměstnání, zejména máme-li spíše sedavé zaměstnání, je sportování ideálním aktivním odpočinkem.

Existují však takoví, kteří se sportem "živí". Ano, říkáme jim profesionální sportovci. I toto povolání má svá úskalí, podobně jako jiná. Profesionální a vrcholoví sportovci kolem sebe mají často tým nejrůznějších odborníků-specialistů, kteří dbají na vyváženost jejich tréninku a denního režimu, aby se tělo dostatečně vytrénovalo, a zároveň nedošlo k přetížení, dbají na kvalitu odpočinku a vyváženou a výživnou stravu.

Vrcholoví sportovci díky nim patrně již vědí, jak důležitá při sportu naše psychika je. Je třeba se soustředit, vytvářet vlastní plány jak dosáhnout cíle, poměřovat a odhadovat soupeře, hledat způsoby jak být lepší, případně taktiku, jak nad ním zvítězit. Je třeba být rychlý, umět se orientovat v prostoru, odhadovat překážky, rychle a přesně zpracovávat informace a rychle přicházet na efektivní řešení, pohotově reagovat. V kolektivních sportech je třeba také umění spolupráce. Sport vyžaduje i určitou dávku tvořivého přístupu. A především a vždy klade důraz na pozornost, rozdělování a rychlé přenášení pozornosti.

Ať už jste sportovci rekreační, aktivní, profesionální či vrcholoví, v každém případě vám Mentem trénink nabízí možnost se na víceméně krátkou dobu, protože tu si určujete vy sami, zrelaxovat. MT můžete provádět v pohodlí, protože cvičit se bude právě váš mozek. Jako aktivní varianta odpočinku pro aktivní sportovce je MT více než vhodný. Můžete při něm soutěžit sami se sebou a přitom budete posilovat nástroj, který vám umožní být ve sportu podávat ještě lepší výsledky. Na ten nástroj nezapomínejte, je velmi důležitý. Je to váš mozek, vaše mysl.

" Jestliže si myslíš, že jsi poražen – JSI.
Jestliže si myslíš, že nemáš odvahu – NEMÁŠ JI.
Chceš-li vyhrát, ale myslíš, že to nedokážeš, je téměř jisté, že to nesvedeš.
Myslíš-li si, že prohraješ, jsi ztracen.
Proto ze světa víme, že úspěch začíná s VŮLÍ člověka.
Všechno je ve stavu mysli.
Pokud si myslíš, že jsi předstižen – JSI.
Chceš-li stoupat vzhůru, musíš mířit vysoko.
Než budeš moci vyhrát cenu, musíš si být sám sebou jist.
Životní bitvy nevyhrává vždy nejsilnější a nejrychlejší.
Ale dříve nebo později člověk, který zvítězí, bude ten,
KTERÝ SI MYSLÍ, ŽE TO DOKÁŽE. "

– Bruce Lee

Mentem? A co to vlastně je?

Napište si do Google překladače slovo „mysl“, nechte si ho přeložit do latiny a pokuste se rozkliknout nabídnutý výraz mens. Sami uvidíte, že mezi dalšími variantami překladu vám Google nabídne slovo „Mentem“. Odtud název celého projektu.

A proč je v našem názvu zrovna slovo mysl? Protože hlavním cílem Mentemu je trénink mysli – souboru rozumu, vnímání, vůle, paměti, představivosti a cítění (jak lidskou mysl popisuje stará dobrá Wikipedie).

Zábavné hry na každý den

Pojďme se od ne úplně záživné teorie přesunout k praxi. Na Mentemu najdete přes 25 zábavných her, na jejichž vývoji spolupracovali odborníci z oblasti informačních technologií, pedagogiky nebo psychologie. Hraní těchto her má přitom pozitivní dopad na výkon vašeho mozku, respektive jeho kognitivních funkcí. Tu je jedna hra zaměřená na paměť, tu jedna na představivost a třetí zase na prostorovou orientaci. Když je budete hrát všechny, postupně svůj mozek vybudíte k lepším výkonům.

V Česku zatím neznámé

Zatímco za našimi hranicemi je trénink mozku vcelku běžný, v Česku se o něm prakticky nemluví. Soudě dle vytíženosti posiloven a fitness center český národ začal více sportovat a cvičit, ale zapomíná na to, že lidské tělo netvoří jen fyzická konstrukce. I naše mysl potřebuje pravidelný trénink. Ať už kvůli kvalitě osobního či pracovního života, osobní pohodě nebo vlastnímu sebevědomí. Svůj důvod si každý najde sám.

Přidejte se k vyvoleným

Mentem je tu pro každého – a navíc zdarma. Prvních 7 dní po registraci můžete trénovat až do aleluja úplně zadarmo. Vyzkoušíte si všechny hry, pochopíte smysl denních tréninkových plánů a dost možná i přijdete na to, že trénování opravdu má smysl.

Tak jako pravidelná dřina v posilovně nese ovoce v podobě vypracované postavy, tak pravidelný trénink na Mentemu nese ovoce v podobě lepší kvality života nebo vyššího sebevědomí.

Nezapomínejte, že pravá krása se skrývá uvnitř

Vítejte a užívejte si!

Brain Gym® – metoda cvičení těla a mysli

Metoda používaná ve fitcentrech v Americe, která propojuje pohyb těla s podporou a zapojením mysli a lidského mozku. To je metoda Brain Gym®.

U nás o této metodě cvičení příliš neuslyšíte, avšak pravděpodobně některé z nich znáte nebo i děláte. Jde o jednoduché fyzické cviky, které zapojují do činnosti mozek specifickým způsobem a pomáhají tak „protáhnout“ nejen tělo, ale i mysl. Tato metoda je dostupná v některých centrech v USA, zajímavé cviky můžete najít také na YouTube formou ukázek. My si k nim nyní řekneme pár příkladů, které si každý může sám doma vyzkoušet.

Jednoduchá cvičení pro každého

Princip Brain Gym® je postaven na jednoduchosti a proveditelnosti bez speciálního vybavení. Díky specifickým pohybům těla odbourává stres, pomáhá relaxaci, osvěžení mysli a aktivuje mozek. Pozitivní výsledky jsou prokázané na podporu a pomoc při jakémkoliv učení. Právě proto se nejčastěji používá u dětí a mládeže. To však neznamená, že není určen pro každého, ba naopak, je určen pro každou věkovou skupinu, u které je možné provést popsané pohybové aktivity.

Cvičení jsou postavena na koordinaci rukou, nohou, očí a mysli, která řídí jejich různorodý pohyb.

Jedná se například o tyto jednoduché cviky:

kreslení osmiček prstem či celými pažemi (možnost zapojit druhou ruku v opačném směru) pomalé pití vody po doušcích a vnímání průchodu vody tělem vykreslování různých obrazců ve vzduchu prstem (písmena, jednoduché obrázky) střídání pravidelného a nepravidelného dýchání a vnímání změn, dýchání „do břicha“ jakýkoliv druh verbální a neverbální aktivity spojené v jednu činnost – mluvení v kombinaci s některým z uvedených cviků či pouze malováním, psaním a podobně (cvičení pozornosti)

Cvičit můžete kdekoliv a kdykoliv

To jsou jen některé z možných cviků. Vyzkoušejte je klidně doma, vžijte se do pohybů těla ve spojení s myslí a jistě sami přijdete na řadu podobných cvičení, při kterých budete vnímat zapojení těla a mysli v jedno aktivitu. Zjistíte, že nejde o nic složitého a díky absence nutnosti speciálního cvičení, prostoru či času, jsou tyto cviky určené kamkoliv a i na krátký čas.

Podívejte se také na názorné příklady cviků na youtube.com:

https://www.youtube.com/results?search_query=brain+gym+exercise