Přečtěte si náš blog

9 důvodů, proč je golf dobrý pro váš mozek

6. ledna 2015
9 důvodů, proč je golf dobrý pro váš mozek

Golf. Pro některé skvělý způsob trávení volného času, pro jiné zbytečná snobárna. Ať už ale máte na golf jako sport názor jakýkoliv, jedno mu upřít nelze - pomáhá vašemu mozku. Nutí vás k maximálnímu klidu a koncentraci, zrychluje krevní oběh, rozvíjí představivost a prostorovou orientaci. Vybrali jsme pro vás 9 důvodů, proč je dobré si občas zajít na golf.

1. Zrychluje krevní oběh

Ať už vaše tělo vykonává jakýkoliv pohyb, vždy to vede ke zrychlení krevního oběhu v mozku. Při golfu se pohybujete prakticky neustále - zejména pokud nepoužíváte vozík a celé hřiště chodíte pěšky. Hraním golfu stimulujete svůj mozek a dodáváte svému tělu novou energii.

2. Zlepšuje představivost

Nemusíte být hnedka Tiger Woods - i začínající golfista ještě předtím, než odpálí míček, přemýšlí. Jakou hůl si vzít, jak se k míčku postavit, jaký fouká vítr a jaký směr by měl míček po odpalu nabrat. Celý tento proces nutí váš mozek kreativně přemýšlet a rozvíjí vaši představivost.

3. Začleňuje do společnosti

Výzkum Michiganské univerzity z roku 2008 prokazuje, že hraní golfu a s ním spojené klábosení s ostatními hráči stimuluje kognitivní funkce mozku. Ať už na golf chodíte kvůli obchodním partnerům nebo s partičkou přátel z dětství - vždy mezi sebou utužujete sociální vazby a podporujete svůj mozek. Rozhodně tedy při hraní golfu mluvte s ostatními. Čím více, tím lépe.

4. Podporuje prostorovou orientaci

Správný hráč golfu neupírá svůj zrak na míček pouze předtím, než jej odpálí. Bedlivě ho totiž sleduje také za letu a dívá se, kam přesně míček dopadl. Tím získává lepší odhad vzdálenosti a podporuje svoji prostorovou orientaci.

5. Zvyšuje sebedůvěru

Krátce před úderem obvykle věříte, že jste všechno připravili správně a míček po odpalu zamíří přesně tam, kam jste si naplánovali. Dobře trefený úder vás o tom ujistí, což zvyšuje vaši sebedůvěru. O to víc, pokud jste na golfu s lidmi, na které chcete zapůsobit.

6. Zlepšuje koordinaci

I když to tak na první pohled nemusí vypadat, správné provedení golfového úderu je docela věda. Musíte se k míčku určitým způsobem postavit a poté si do správné polohy „naštelovat“ svoje nohy, záda, ruce ramena, předloktí i prsty - hlavně ze začátku je to horší jak maturita. Správné držení těla a provedení úderu klade vysoké nároky na koordinaci - a za tu je znovu odpovědný mozek.

7. Stimuluje koncentraci

Není moc sportů, u kterých byste se při zahrání míčku museli soustředit tolik, jako u golfu. Při úderu ze své mysli vytěsňujete veškeré rušivé vlivy z okolí a soustředíte se jen na to, abyste úder správně trefili. Pro trénink koncentrace naprosto ideální.

8. Nutí strategicky přemýšlet

Máte míček postavený na odpališti a chcete, aby co nejdříve skončil v jamce. Vymyslet, jak ho tam na co nejméně úderů dostat, je v podstatě vytváření strategie. Ve své hlavě otevíráte pomyslnou učebnici geometrie a k tomu uvažujete své schopnosti či okolní podmínky. Váš mozek zkrátka jede na plné obrátky.

9. Posiluje sebevědomí

Opakované studie prokázaly, že lidé s nižším sebevědomím mívají obvykle také nižší výkon mozku. Pokus si jdete zahrát golf a trefíte alespoň jeden dobrý úder, dostanete míček do jamky na nízký počet pokusů nebo jakkoliv jinak sami sobě dokážete, že jste dobří, je to pro váš mozek příjemná vzpruha. Dodá vám pocit vítěze. A to se počítá.

Takže až budete příště přemýšlet, jak strávíte slunečné nedělní odpoledne, vyrazte s přáteli na golf. Skvěle se pobavíte, utužíte vzájemné přátelství a navíc procvičíte svůj mozek. Co víc chtít.

  přečteno 3647×
Začít trénovat svůj mozek Zpět na výpis
Lukáš Bryksa
Zakladatel a manažer projektu Mentem.cz. Oblastí psychologie a fungování mozku se aktivně zabývá od roku 2011, kdy přišel s myšlenkou online projektu na zlepšení kognitivních funkcí mozku.

Podobné články

Prostorová orientace a představivost

Prostor, tak jak jsme zvyklí jej chápat, je vymezen třemi dimenzemi (výška, šířka, hloubka). V moderní mluvě je také nazýván 3D prostorem. Binokulární vidění nám umožňuje vnímat věci kolem nás trojdimezionálně, resp. umožňuje nám vnímat hloubku prostoru. Je to dáno vzdáleností mezi očima, přičemž každé oko snímá realitu z trošku jiného úhlu, přičemž tyto oblasti se určitým způsobem překrývají, a mozek následně modeluje 3D obraz. Prostorové vidění nám tedy umožňuje vidět výšku věcí, jejich objem, velikost, i vzdálenost.

Není vrozené, vyvíjí se se zráním očního aparátu, i centrální nervové soustavy (mozek, mícha) během prvního roku našeho života, kolem 6-8 roku se upevňuje. K jeho vnímání je předpokladem mít obě oči relativně zdravé. K prohloubení tohoto vnímání musíme mít možnost si prostor také "osahat" a pohybovat se v něm, eventuelně jej zkoumat i pomocí hlasu (řeči) a naslouchání. Vnímání tří rozměrů také souvisí s pojetím našeho tělesného schématu.

Fungování v 3D prostoru je pro nás v běžném životě takřka zautomatizovanou záležitostí. Vyhýbáme se překážkám, dokážeme odhadovat vzdálenost, rozlišování předmětů v okolí, ale také účelně koordinovat pohyby svého těla, chodit, vykonávat různé druhy sportů, číst, psát, oblékat se, čistit si zuby, manipulovat s předměty, ad.

Díky naší každodenní zkušenosti nám mozek umožňuje "vidět" vhodně konstruované trojdimenzionální obrazce na ve skutečnosti dvojdimenzionální ploše – papír, počítač.

Prostorová představivost je potom schopnost mozku pracovat s vjemy a v paměti uloženými představami 3D objektů, even. se orientovat v paměťové konstrukci nějakého prostoru. Tato schopnost má obvykle vizuální charakter.

"Nejde o to, jít hlavou proti zdi, nýbrž o to, najít očima dveře."

– Werner von Siemens

Až 700 nových neuronů denně. Hipokampus boří mýty o fungování mozku

Po celá desetiletí byli vědci přesvědčeni, že se rodíme s určitým počtem mozkových buněk, o které během života přicházíme. Nenávratně. Byli jsme si jisti, že úžasné regenerační schopnosti našeho organismu se na mozek nevztahují. Že s každým dlouhým ponocováním přicházíme o tisíce mozkových neuronů, bez naděje na jejich náhradu.

Výzkumníci z londýnské laboratoře však nedávno zjistili, že toto zdaleka neplatí pro celý mozek. Jedna jeho část – takzvaný hipokampus – se tomuto přesvědčení vymyká.

Co to ten hipokampus je?

Hipokampus sídlí takřka v samotném středu mozku. Svůj název získal podle nápadné podoby s mořským koníkem. Podílí se na učení, krátkodobém uchovávání informací v paměti, orientaci v prostoru a na našich emocích.

Podle nedávných zjištění vzniká v hipokampu až 700 nových neuronů za jediný den. Jak nové přibývají, staré odumírají. To znamená, že hipokampus padesátiletého člověka má zcela jiné složení neuronů, než se kterými se narodil. A to je velký průlom v poznání.

Jak o koníka pečovat

Tak jako v ostatních oblastech lidského těla, i u hipokampu závisí rychlost regenerace na našem životním stylu. Alespoň z velké části. Vznik nových neuronů můžeme podpořit například fyzickou aktivitou, učením nebo pravidelným spánkem. Naopak stres významně zpomaluje růst nových buněk, stejně jako náš věk.

Významnou roli zde sehrává také strava. Vznik nových neuronů můžeme podpořit konzumací borůvek, kurkumy, kávy nebo omega 3 mastných kyselin. Hipokampu prospěje také omezení příjmu kalorií a občasný půst. Naopak nevhodná je konzumace alkoholu, cukrů a nasycených mastných kyselin.

Zmíněná doporučení v dnešní době asi nikoho nezaskočí. Zcela nečekané je ale zjištění, že ve prospěch nových neuronů hraje hůře rozkousatelná strava. Doslova. Můžeme říci, že čím větší práci si naše čelisti dají, tím více vznikne v hipokampu buněk.

A proč je vhodné věnovat našemu koníkovi vhodné podmínky pro růst nových neuronů? Jednoduše proto, že zlepšíme svou paměť, zdokonalíme orientaci v prostoru a zlepšíme si náladu.

Zdroje:

https://www.ted.com/talks­/sandrine_thuret_you_can_grow_new_brain_cells_here_s_how­/transcript?language=en https://www.kcl.ac.uk/ioppn/depts­/bcn/Our-research/Cells-behaviour­/thuret-adult-neurogenesis/about.aspx

Představivost

je schopnost vytvářet paměťové představy. Představa je potom uvědomění si jevu nebo podnětu, který na nás v současné době nepůsobí. Představy jsou naší intepretací dříve reálně vnímané skutečnosti. Představy se lze dále rozlišovat například na vizuální (fotografie, obličej kamaráda, letopočty), sluchové (písně, zvuky), pohybové (tanec), prostorové, atd.

Každý člověk má zastoupeny všechny typy představivosti, ale některý z nich může být dominantní. Existují např. sluchové typy, které si snáze zapamatují informace, když je slyší (někteří studenti si např. místo zapisování poznámek nahrávají přednášky na diktafon), vizuální typy (kreslí si schémata), pohybové typy (zapisují si poznámky – pohyb tužkou, ale zde hraje roli i vizualizace).

Nicméně je k vyvolání každé představy z paměti nutná jistá dávka aktivity vlastního vědomí, takže žádná představa (kromě představ eidetických), nereprodukuje zcela přesně realitu, nýbrž ji vždy nějakým, individuálně vlastním způsobem trošku pozmění.

Fantazie je schopnost vytvářet nové představy, které kromě obsahů uložených v paměti přidávají vždy něco nového. Resp. z obsahů v paměti uložených něco nového vytváří, něco co obsahuje nové prvky, například abstraktní umění, nová architektonická díla, příběhy, ... Hraje také důležitou úlohu při rozhodování a vytváření nových plánů.

Eidetické představy (řecky eidos=obraz) jsou představy, které se při vybavení blíží svou ostrostí a úplností předešlému vjemu. Někdy se setkáváme v tomto kontextu s výrazem "fotografická paměť".

"Neumíme si představit, co všechno si neumíme představit!"

– neznámý autor

"Všechno, co je v současnosti dokázáno, bylo v minulosti pouhou představou."

– William Blake

"Každé skutečné dobroudružství vzniká nárazem fantazie na skutečnost."

– Karel Čapek

Brain Gym® – metoda cvičení těla a mysli

Metoda používaná ve fitcentrech v Americe, která propojuje pohyb těla s podporou a zapojením mysli a lidského mozku. To je metoda Brain Gym®.

U nás o této metodě cvičení příliš neuslyšíte, avšak pravděpodobně některé z nich znáte nebo i děláte. Jde o jednoduché fyzické cviky, které zapojují do činnosti mozek specifickým způsobem a pomáhají tak „protáhnout“ nejen tělo, ale i mysl. Tato metoda je dostupná v některých centrech v USA, zajímavé cviky můžete najít také na YouTube formou ukázek. My si k nim nyní řekneme pár příkladů, které si každý může sám doma vyzkoušet.

Jednoduchá cvičení pro každého

Princip Brain Gym® je postaven na jednoduchosti a proveditelnosti bez speciálního vybavení. Díky specifickým pohybům těla odbourává stres, pomáhá relaxaci, osvěžení mysli a aktivuje mozek. Pozitivní výsledky jsou prokázané na podporu a pomoc při jakémkoliv učení. Právě proto se nejčastěji používá u dětí a mládeže. To však neznamená, že není určen pro každého, ba naopak, je určen pro každou věkovou skupinu, u které je možné provést popsané pohybové aktivity.

Cvičení jsou postavena na koordinaci rukou, nohou, očí a mysli, která řídí jejich různorodý pohyb.

Jedná se například o tyto jednoduché cviky:

kreslení osmiček prstem či celými pažemi (možnost zapojit druhou ruku v opačném směru) pomalé pití vody po doušcích a vnímání průchodu vody tělem vykreslování různých obrazců ve vzduchu prstem (písmena, jednoduché obrázky) střídání pravidelného a nepravidelného dýchání a vnímání změn, dýchání „do břicha“ jakýkoliv druh verbální a neverbální aktivity spojené v jednu činnost – mluvení v kombinaci s některým z uvedených cviků či pouze malováním, psaním a podobně (cvičení pozornosti)

Cvičit můžete kdekoliv a kdykoliv

To jsou jen některé z možných cviků. Vyzkoušejte je klidně doma, vžijte se do pohybů těla ve spojení s myslí a jistě sami přijdete na řadu podobných cvičení, při kterých budete vnímat zapojení těla a mysli v jedno aktivitu. Zjistíte, že nejde o nic složitého a díky absence nutnosti speciálního cvičení, prostoru či času, jsou tyto cviky určené kamkoliv a i na krátký čas.

Podívejte se také na názorné příklady cviků na youtube.com:

https://www.youtube.com/results?search_query=brain+gym+exercise