Nervový systém se skládá z centrální nervové soustavy (mozek a mícha), a z periferní nervové soustavy (nervy, které přinášejí informace z celého těla a ovládají svaly). Mozek a mícha tedy fungují jako hlavní manažeři organismu. Jejich pokyny vykonávají podřízené nervy a svaly prostřednictvím propracované komunikační sítě poskládané z neuronů. Činnost neuronů, tedy nervových buněk, je velmi významná. Umožňuje komunikaci, řízení, ale i vznik našich myšlenek, pocitů a chování.
Věděli jste, že…?
- Mozek sestává z přibližně 100 miliard neuronů?
- Neurony se na počátku těhotenství vyvíjejí rychlostí 250 000 neuronů za minutu?
- Kdyby se všechny neurony poskládaly vedle sebe, pokryly by až 4 fotbalová hřiště?
Anatomie neuronu - odkud přichází a kam směřuje nervový vzruch
Neuron si můžeme představit jako strom. Tělo neuronu, ve kterém se nachází buněčné jádro, se podobá koruně stromu. Z těla se rozvětvují četné výběžky, dendrity. Funkcí dendritů je přivádět do neuronu informace ve formě elektrických signálů. Pokud jsou signály z dendritů dostatečně silné, vyvolají nervový vzruch. Část neuronu, která vypadá jako kmen stromu, se jmenuje Axon. Právě Axon se nervový vzruch šíří až do synaptických zakončení neuronu, připomínajících kořeny. Některé axony mají vylepšení - jsou obaleny tzv. myelinovou vrstvou, která výrazně urychluje přenos vzruchu.
Věděli jste, že…?
- Každý neuron může mít až 10 000 dendritů, ale pouze jeden Axon?
- Axony mohou být velmi dlouhé, například nejdelší Axon žirafy může měřit až 4,5 metru?
Nervový vzruch - souhra elektřiny a chemie
Na začátku axonu probíhá sumace - sčítání informací, které přišly z různých dendritů. Pokud sčítání překročí práh významnosti, Axon "spustí poplach" a začne šířit akční potenciál, který funguje na elektrickém principu. Akční potenciál doputuje až do zakončení neuronu a vyvolá synapsi - chemický děj, kterým se signál přenese z jednoho neuronu na druhý. Zde hrají důležitou roli neurotransmitery (chemické látky roznášející informace po nervovém systému a působící na psychiku člověka). Mezi nejznámější neurotransmitery patří např. dopamin, serotonin, noradrenalin. Právě neurotransmitery jsou klíčové pro správné fungování mozku a jejich nerovnováha často doprovází psychické poruchy.
Věděli jste, že…?
- Elektřina produkovaná neurony v mozku by dokázala zásobovat energií žárovku?
Synapse - přenos z neuronu na neuron
Představme si, že na konci jednoho neuronu jsou váčky plné neurotransmiterů (synaptické vezikuly). Na začátku druhého neuronu jsou receptory. Mezi neurony je mezera, tzv. synaptická štěrbina. Příchod akčního potenciálu způsobí, že obsah synaptických vezikul se "vysype" do synaptické štěrbiny. Neurotransmitery jsou jako klíče, které se snaží zapadnout do zámku (receptoru). Pokud klíč neurotransmiteru zapadne do svého zámku, příslušný signál se může šířit dál.
Věděli jste, že…?
- Každý neuron má asi 1000 - 10000 synapsí?
Typy neuronů - od smyslového vjemu k akci
Přestože jsme si výše popsali, jak vypadá typický neuron, ve skutečnosti se v lidském těle nacházejí neurony různých velikostí, tvarů a funkcí. Nejzákladnější rozdělení neuronů je na senzitivní, motorické neurony a interneurony. Senzitivní neurony přivádějí informaci ze smyslových orgánů do mozku, kde jsou pak pomocí interneuronů propojeny na motorické neurony. Díky motorickým neuronům se informace dostane až do svalu a my můžeme provést pohyb. Například nám tedy senzitivní neurony dají signál, že koláč v troubě už pěkně voní a po zpracování v mozku přinesou motorické neurony svalům ruky informaci, aby otevřely troubu a koláč ochutnaly.
Věděli jste, že…?
- Jednomu typu neuronů se říká dodnes Purkyňovy buňky, podle jejich objevitele Jana Evangelisty Purkyně?
Fascinující možnosti neuronálnych okruhů
Množství neuronů, synapsí a drah v našem mozku je téměř nepředstavitelné. Pokud některé spojení používáme velmi často, vybuduje se silná nervová dráha a stane se pro nás téměř automatickou. Naopak spojení, které používáme málo, se časem rozpadnou. Proto si dobře pamatujeme znalosti a činnosti, které využíváme často a pokud se naučíme něco nového (vybudujeme nový okruh), trvá to určitou dobu. Obrovská flexibilita mozku nám umožňuje učit se a vytvářet nové synapse, spojení po celý život a tak i pokud se jedna část mozku poškodí, dokáže se mozek "přebudovat" a vytvořit si nové dráhy v jiné části mozku. Bohatost a rozvětvenost mozku záleží tedy do značné míry i na nás a na tom, jak ho stimulujeme.
