Tak, jako výkonný manažer velké společnosti monitoruje všechna oddělení, aby pracovala co nejefektivněji, fungují vyšší mozková centra ve frontální oblasti. Zabezpečují kontrolu našeho chování a koordinaci dalších kognitivních funkcí, jako je plánování nebo organizování. Frontální kůra dozrává nejpozději ze všech mozkových center. Také z evolučního hlediska se tato oblast mozku vyvinula pozdě a u člověka je mnohem větší než u geneticky nejbližších primátů. Frontální laloky typicky představují jednu třetinu lidského mozku. Níže je uvedených 8 exekutivních funkcí, které jsou důležité pro řízení chování a souvisí s fungováním této oblasti mozku.
1. Kontrola impulzů
- Dokážu myslet dřív, než konám.
- Mé okolí mi často vyčítá, že se chovám nevhodně.
- Občas se neubráním nutkání více si vypít, přejídat se nebo jezdit nebezpečnou rychlostí.
2. Emoční kontrola
- Dokážu držet své emoce na uzdě.
- Často reaguji přehnaně. Špatně nesu kritiku, nebo když něco nejde podle představ.
- Jsem náladový/á, mé emoce jsou jako na horské dráze.
3. Kognitivní flexibilita
- Rychle se přizpůsobuji změnám a novým situacím.
- Frustruje mě, když musím měnit svůj pohled na věc.
- I když mi minule něco nevyšlo, nedokážu se z toho snadno poučit.
4. Pracovní paměť
- Lehce podržím v paměti klíčové informace pro vykonání úkolu.
- I když mi někdo instrukce vysvětlí srozumitelně a opakovaně, nedokážu si je zapamatovat.
- Nejsem typ člověka, který zvládne dělat více činností najednou.
5. Sebe – monitorování
- Dokážu realisticky vyhodnotit, jak mi co jde.
- Často mě překvapí horší hodnocení mého výkonu proti svým očekáváním.
- Lidé mi říkají, že mám problém, ale já to tak nevnímám.
6. Plánování a určování priorit
- Umím si stanovit cíl a naplánovat si kroky, kterými ho zrealizuji.
- Představuji si rizika a překážky, které by mohly nastat, a snažím se jim předcházet.
- Často mám při realizaci projektu problém vybrat, co je nejdůležitější.
- Těžce se nutím k plánování budoucnosti.
7. Zahájení činnosti
- Je pro mě snadné spustit „akci“ a začít pracovat na svém úkolu.
- Když se posadím k novému úkolu, často „zamrznu“, protože nevím, kde začít.
8. Organizace
- Svoji mentální i fyzickou činnost dokážu snadno zkoordinovat a dosahovat svých cílů.
- Často se ztrácím v proudu myšlenek, zapomínám nebo ztrácím věci.
- Nedokážu si naplánovat odchod z domu tak, abych přišel/přišla na schůzku včas.
Deficity v exekutivních funkcích souvisí s četnými psychiatrickými a vývojovými poruchami, včetně OCD (obsedantně-kompulzivní porucha), Tourettova syndromu, deprese, schizofrenie, závislostí, frontotemporální demence, ADD/ADHD (poruchy pozornosti bez/s hyperaktivitou), a poruch autistického spektra.
Exekutivní funkce se těžko hodnotí, jelikož samy koordinují jednotlivé kognitivní funkce jako paměť, jazyk, nebo vizuoprostorová orientace. Narušení jakékoliv jednotlivé funkce pak může ovlivnit schopnost plánování a organizování. Fungování exekutivních funkcí se dá nejlépe pozorovat v každodenním životě, který se v laboratorních podmínkách špatně simuluje. S procesem stárnutí se často pojí zhoršování těchto funkcí mozku. Vaše babička, vyhlášená kuchařka, si již nezvládá naplánovat vaření na víkend a vše nakoupit, nebo zapomene na buchtu v troubě. Někdy jsou ale exekutivní funkce oslabeny již od dětství - často mohou souviset s horší výkonností ve škole nebo práci, méně stabilními vztahy a horším sebehodnocením. Podle výzkumu Friedmana et al. (2008), je výkon v těchto funkcích ovlivněn geneticky. Nesouvisí ale s inteligencí ani s rychlostí zpracování.
Dle Adele Diamond (2012) se u dětí dají exekutivní funkce trénovat. Nejlepší výsledky se prokázaly v počítačovém kognitivním tréninku a v tréninku bojových umění. Menší, ale znatelný efekt byl také po dlouhodobějším cvičení jógy nebo aerobiku. Důležitou pomocí se zvládáním pracovních úkolů je také „krokování“. Složitá činnost se rozloží na malé, snadno realizovatelné kroky. Dítěti tak místo „připrav si školní tašku“ řeknete, aby si vytáhlo rozvrh na zítra, a předmět po předmětu s ním procházíte pomůcky, které si musí zabalit. Na závěr zkontrolujete penál a ostrouháte tužky. Pokud se takhle dítěti činnost opakovaně rozkrokuje, naučí se, jak v dané situaci postupovat. Stejnou metodu mohou použít i studenti nebo pracující. Jestli se cíl zdá příliš vzdálený, co je první krok, který můžu udělat hned teď?
Další čtení:
