Závislost – ať už na alkoholu, nikotinu, či nelegálních látkách – je vážné (ne však vzácné) chronické psychiatrické onemocnění. Negativní důsledky této nemoci jsou dalekosáhlé – kromě samotného závislého ovlivňuje jak jeho blízké okolí, tak i společnost jako celek. Minule jste si mohli přečíst o tom, jakým způsobem návykové látky působí na lidské tělo, a co přesně máme na mysli, když mluvíme o závislosti. Nyní se pokusím přiblížit, jakou roli hrají v rozvoji závislosti faktory jako genetika, osobnost či společnost.
Dědičnost a prostředí
Jestliže je závislost nemoc, je možné k ní zdědit genetické predispozice? Touto otázkou se vědci zabývají už desítky let. Jedním z prvních důkazů o dědičných atributech závislosti byla například studie z roku 1967, ve které dokázali selektivním rozmnožováním vychovat skupiny krys se sklony k závislosti a krysy vůči závislosti odolné. S lidmi samozřejmě podobné experimenty není možné provádět; věda si ale poradí s pomocí studia dvojčat (dvojčata jsou v psychologii velmi cenným zdrojem informací, jelikož jejich sdílené geny a (ne)sdílené prostředí umožňují zkoumat vliv dědičnosti a prostředí na jedince).
Nespočet studií dvojčat prokázal, že ačkoliv genetické dispozice na rozvoj závislosti mají vliv, není vždy dané, že k těmto problémům u jedince v průběhu života dojde. Předpokládá se, že geny mají na vznik látkových závislostí vliv mezi 40 až 60 %. Neznáme ještě konkrétní geny, které jsou za dědičnost závislosti zodpovědné – kvůli účinkům drog na lidský mozek se však předpokládá, že by mohly nějak souviset s dopaminovými receptory a enzymy. Zkoumány jsou také hypotézy o geneticky podmíněných rozdílech v metabolizování drog, citlivosti vůči účinku návykové látky na organismus, ale i dědičné (ne)schopnosti vyrovnávat se se stresovými situacemi. Z oblíbené debaty „dědičnost vs. prostředí“ ani v případě závislosti nevychází jednoznačný vítěz. Pokud můžeme dědičnost obvinit přibližně z jedné poloviny, znamená to, že za zbylou polovinu bude zodpovědné právě prostředí. Zdraví či nemoc jsou vždy výsledkem vzájemného působení našich genů a prostředí, ve kterém se pohybujeme a které utváříme. Podobně jako je známo, že nezdravé stravování a nedostatek pohybu zvyšují risk onemocnění srdce, dokážeme identifikovat i některé rizikové faktory pro rozvoj závislosti.
Rodina je základ
Víme, že nebezpečí začíná už před narozením – konzumace alkoholu či jiných drog během těhotenství může kromě různých zdravotních komplikací vést i ke většímu riziku rozvoje závislosti. V dětství a během dospívání pak přichází do hry obrovská řada faktorů, které mnohonásobně zvyšují riziko závislosti – a veliká spousta z nich souvisí s rodinnou situací. Vědci zjistili, že u dětí, jejichž rodiče užívají návykové látky, je riziko, že sami začnou užívat drogy, dvakrát vyšší než v případě dětí „zdravých“ rodičů. Novější studie porovnávající rodinné faktory u skupin alkoholiků, narkomanů a osob, které závislostí netrpí, to potvrdila. Participanti, kteří se potýkají se závislostí na alkoholu či jiných návykových látkách v porovnání se „zdravou“ skupinou zároveň častěji uváděli následující:
– Odloučení od rodičů. Oproti zdravým participantům bývali v dětství častěji separováni od jednoho či obou rodičů. V raném dětství to může znamenat nebezpečí pozdějšího rozvoje psychických problémů.
– Trauma, stres. 46 % závislých (ve srovnání s pouhou čtvrtinou zdravých participantů) uvedlo, že během dospívání zažili trauma či stresové situace – např. zneužívání, týrání, domácí násilí, zanedbávání, válečné události. Členové rodiny závislých participantů se také častěji dopouštěli kriminálních činů. Traumata prožitá v dětství negativně ovlivňují celkový zdravotní stav – brzdí vývoj a způsobují psychické i fyzické potíže, které mohou mít celoživotní následky.
– Špatně fungující vztahy. Závislí participanti častěji poukazovali na nepříznivé vztahy s rodiči (především s otcem) během dětství a adolescence. Ze strany rodičů přicházela negativita, agrese, nezájem, nebo vztah chyběl docela (absence rodiče). Patří sem i samotná komunikace mezi rodiči – rozdělení moci a podílení se na rozhodování bylo u rodičů závislých častěji nerovné ve prospěch jednoho z rodičů. Mezi další události, které statisticky významně přispívající k riziku rozvoje závislosti patří rozvod nebo úmrtí jednoho z rodičů – v porovnání se skupinou zdravých zažívala skupina závislých tato traumata v mladším věku. Závislí participanti také oproti skupině zdravých připouštěli menší dohled a podporu ze strany rodičů.
Nebezpečí zevnitř
Neexistuje žádná vlastnost či skupina charakteristik, které by člověka předurčovaly k drogové závislosti. Jisté osobnostní vlastnosti však můžeme řadit mezi faktory, které rozvinutí závislosti napomáhají. Těmi jsou například vysoká míra neuroticismu (náchylnost k negativním emocím až labilita) nebo nízká tolerance vůči frustraci a bolesti. Pojem duální diagnóza se používá v případě, kdy má člověk dvě diagnostikovaná psychická onemocnění. Lidé často vedle drogové závislosti bojují i s jinými problémy – podle statistiky se až 37 % alkoholiků a 53 % narkomanů potýká alespoň s jednou další psychickou nemocí. Těmi jsou nejčastěji úzkostné poruchy (např. generalizovaná úzkostná porucha, panická porucha, posttraumatická stresová porucha), deprese, bipolární porucha, ADHD, nebo hraniční či disociální poruchy osobnosti. Vyšší míra problémů s drogami je ve srovnání se zdravou populací i u pacientů se schizofrenií.
Tato souvislost je způsobena tím, že lidé často při hledání úlevy od psychických obtíží sahají po drogách. Alkohol a spol. jsou oblíbenými pomocníky v sebemedikaci, snaze dosáhnout úlevy od špatných stavů či nediagnostikovaného psychického onemocnění pomocí drog. Symptomy mohou pod vlivem látky sice zdánlivě ustoupit, můžeme se dokonce cítit lépe, ale náš problém se tím nevyřeší – prostřednictvím drog svůj celkový stav naopak ještě zhoršujeme. V dlouhodobém měřítku negativní důsledky podstatně převažují. Drogy mohou příznaky již existujícího psychického onemocnění výrazně zhoršit. Například kombinace drog a léků proti depresi či úzkosti může snížit efektivitu psychiatrické medikace a v horším případě dokonce vést i ke smrti. To ale není zdaleka jediným důvodem, proč drogy tak úzce souvisejí s naším duševním zdravím. Zneužívání návykových látek může být zároveň jedním z faktorů, které zvyšují riziko psychického onemocnění. Některé studie například tvrdí, že u osob se zvýšeným sklonem ke schizofrenii může užívání marihuany působit jako spouštěč onemocnění.
A co s tím?
Jakými způsoby se závislost dá léčit a jak jí předcházet? Pokud vás téma zajímá, rádi vás uvidíme u dalšího pokračování našeho článku.
Zdroje
Di Forti et al. - The contribution of cannabis use to variation in the incidence of psychotic disorder across Europe (EU-GEI): a multicentre case-control study. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/30902669
Chassin L., Pitts S.C., DeLucia C. - The relation of adolescent substance use to young adult autonomy, positive activity involvement, and perceived competence. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/10624732
Morin, A. - Treating the Effects of Childhood Trauma. https://www.verywellmind.com/what-are-the-effects-of-childhood-trauma-4147640
Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti - Sebemedikace. http://txt.www.drogy-info.cz/index.php/publikace/glosar_pojmu/s/sebemedikace
Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti – Zaostřeno na drogy 3. https://www.drogy-info.cz/data/obj_files/4609/583/Zaostreno_na_drogy_200703.pdf
National Institute of Drug Abuse - Genetics and Epigenetics of Addiction. https://www.drugabuse.gov/publications/drugfacts/genetics-epigenetics-addiction
Nichols, J. R., Hsiao, S. - Addiction liability of albino rats: breeding for quantitive differences in morphine drinking. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/6067566
Oei, J. L. - Adult consequences of prenatal drug exposure. https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/imj.13658
Saisan, J.; Smith, M.; Robinson, L.; Segal, J. - Substance Abuse and Mental Health Issues. https://www.helpguide.org/articles/addictions/substance-abuse-and-mental-health.htm
Srinivasan, T.N., & Raman, K.J. - Early Child Parent Separation And Risk For Childhood Psychopathology. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3010605/
Volkow, N., & Li, T.-K. - The neuroscience of addiction. https://sci-hub.tw/https://www.nature.com/articles/nn1105-1429
Wang et al. - Prenatal ethanol exposure increases risk of psychostimulant addiction. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/30076855¨
Zimić J. I., Jukić V. - Familial risk factors favoring drug addiction onset. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22880546
