Rozdělení drog
Kromě jednoduchého dělení drog na legální (alkohol, nikotin) a nelegální můžeme návykové látky rozdělit do skupin podle typu účinku. „Depresiva“ (nebo sedativa) lidský organismus uklidňují. Dokážou vytvořit euforické pocity, ale také vyčerpání. Jsou velmi návykové (jde napr. o opiáty, barbituráty nebo alkohol).
Stimulancia jsou v podstatě opakem sedativ – jejich funkce spočívá v přílivu energie a koncentrace. V krátkodobém měřítku mohou pomoci zlepšit výkon, jsou ale také vysoce návykové. Patří sem například kokain či metamfetamin.
Zajímavou skupinu tvoří halucinogeny – látky bez rizika vytvoření závislosti, které způsobují přechodné změny smyslového vnímání, nálady a kognitivních procesů, a které jsou často vyhledávány pro svůj potenciál zprostředkovat hluboké mystické zážitky. Mezi zástupce této skupiny drog můžeme zařadit LSD či psilocybin.
Poslední skupinou jsou pak těkavé látky nebo inhalanty (např. rajský plyn a toluen), které působí chvilku opojně a následně utlumí tělesné funkce.
Závislost jako nemoc
Naštěstí už odzvonilo teoriím, které závislost vnímaly jako morální selhání, poruchu osobnosti nebo nedostatek síly vůle a ochoty s braním drog přestat. Díky vědě nyní chápeme, že užívání návykových látek způsobuje v mozku dlouhodobé změny ovlivňující (mimo jiné) i schopnost sebeovládání. Na závislost se nejčastěji pohlíží jako na chronické a relabující onemocnění, v jehož rozvoji a průběhu hrají velkou roli genetické, společenské i environmentální faktory.
„Drogová závislost je onemocnění mozku, které se s postupem času vyvíja jako důsledek zpočátku dobrovolného užívání drog. Následkem je prakticky nekontrolovatelné kompulzivní bažení po drogách, jejich vyhledávání a užívání, které narušuje (pokud přímo neničí) fungování jedince v rodině a společnosti,“ píše ve svém článku Alan I. Leshner.
Jako příklad vědeckého důkazu můžeme uvést například práci autorů Volkow a Li, kteří pomocí zobrazovacích zařízení zkoumali mozky závislých a zdravých jedincov a u drogově závislých našli abnormality v oblastech souvisejících s motivací, odměnou a inhibiční kontrolou.
Model „závislost = nemoc“ je přijímán většinou odborníků, někteří ho však považují za kontroverzní a zdůrazňují, že by o závislosti bylo lepší mluvit jako o stavu vyžadujícím stále udržování, protože se jedná o problém, který je možné překonat změnou chování. Osoby léčící se ze závislostí by si měly uvědomit, že se nacházejí v neřešitelné situaci.
Závislost jako výsledek učení
Alternativní teorie popisuje závislost jako výsledek „hlubokého učení“. Jde o stejný proces jako při běžném učení, v tomto případě zrychlený opakovanou snahou dosáhnout „vysoce atraktivních cílů“ – těmi jsou míněny drogy. Ty v mozku způsobují neurochemickou reakci, která aktivuje tzv. systém odměn.
Hlavním neurotransmiterem odpovědným za elektrickou aktivaci těchto oblastí je dopamin. Dopamin nás odměňuje dobrým pocitem při příjemných činnostech (jako např. při jídle, sexu, hraní videoher), uměle a intenzivně je pak aktivován návykovými látkami. Intenzivní vlna příjemného pocitu se v mozku asociuje s drogou, což způsobí, že ji budeme vyhledávat stále častěji – navodí nám pocity bažení, které povedou k jejímu opakovanému užívání.
Záplava dopaminu může při dlouhodobém užívání drog způsobit úbytek dopaminových receptorů v mozku. To znamená, že je postupem času stále těžší (ne-li téměř nemožné) docílit dobrého (nebo i neutrálního) rozpoložení jinak než s pomocí drogy.
Někde mezi těmito strašidelnými fakty však leží dobrá zpráva – staré návyky mohou být nahrazeny novými. Neurovědec Marc Lewis v článku pro National Drug & Research Centre popsal studii, ve které byly u závislých (na kokainu, alkoholu a heroinu) šest měsíců po začátku abstinence pozorovány změny v prefrontálním kortexu. V místech, kde se hustota synapsí užíváním drog snížila, byla jejich frekvencia obnovena a u některých se dokonce zvýšila nad normu. Staré a nepoužívané nervové cesty se postupne deaktivují a jsou nahrazovány novými.
Jakou roli hraje při vzniku závislosti genetika, osobnostní rysy či vliv společnosti? Jaké jsou možnosti léčby? To se dozvíte v druhé části tohoto seriálu.
Zdroje
Addiction Center - Drug Classificationshttps://www.addictioncenter.com/drugs/drug-classifications/
Jenny Valentish - Why addiction isn't a disease but instead the result of 'deep learning' - https://ndarc.med.unsw.edu.au/blog/why-addiction-isnt-disease-instead-result-deep-learning
Volkow, N. D., & Li, T.-K. - Drug addiction: the neurobiology of behaviour gone awry - https://sci-hub.tw/10.1038/nrn1539
Alan I. Leshner - Addiction Is a Brain Disease - https://www.jstor.org/stable/pdf/43314081.pdf?casa_token=O1e24iXGBRQAAAAA:BPv3sgjnmStuctlHj5tp0MMJpLmMtTlAFPlkLJT9VDIf8rNbjmW4ELF2eHRwh_ps1p3qGpSZKeHwo-T0_vLixgjF0yhOPn35E0QCKqrFFyT75r-g05Y
DROGY.CZ – Inhalanty - https://www.drogy.cz/inhalanty
Hazelden B. Ford - Why Do People Use Alcohol & Drugs Even After Facing Consequences? - https://www.hazeldenbettyford.org/education/bcr/addiction-research/drug-abuse-brain-ru-915
Marc Lewis - Addiction and the Brain: Development, Not Disease - https://link.springer.com/article/10.1007/s12152-016-9293-4
