Přečtěte si náš blog

Můžeme silou mysli ovlivnit bolest?

23. června 2015

Podle Mezinárodní asociace pro studium bolesti (IASP) trpí 20-40% populace chronickými bolestmi. Aby bolest mohla být považovaná za chronickou, musí trvat aspoň 3 měsíce, ale průměrně trvá až 7 roků. Tyhle bolesti nejsou vysvětlitelné porušením tkání či jinou fyziologickou příčinou. Nejčastěji nás trápí bolesti hlavy (40%) a zad (39%). Chronické bolesti znemožní každému pátému pacientovi běžné fungovaní natolik, že ztratí zaměstnaní. Ještě běžnějším důsledkům chronických bolestí jsou subjektivní pocity beznaděje a neschopnosti zvládat úlohy každého dne.

Melzack a Wall publikovali už v roku 1965 vrátkovou teorii bolesti. Táto teorie tvrdí, že bolest v mozku přechází „vrátky“, které můžu bolest vpustit s různou intenzitou. Faktory jako únava, deprese, hněv, nespavost, úzkost či izolace otvírají vrátka, čímž sníží práh bolesti a síla našich bolestí narůstá. Wilbert Fordyce v roku 1976 dodal, že naše vnímaní bolesti může být ovlivněno i učením – tedy reakcemi našeho okolí. Pokud se například k matce třech dětí, která trpí bolestmi zad, rodina začne chovat ve chvilkách bolesti lépe, může se podvědomě naučit, že bolest je pro ni výhodná.

Mnozí pacienti odmítají, že by bolest mohla být „jen v jich hlavě“. Příčiny bolestí jsou neznámé, ale ukazuje se, že psychoterapie dokáže bolesti aspoň zmírnit. V bernské klinice pro léčbu chronických bolestí používají tento experiment: pacienti mají ponořit ruku do ledové vody, soustředit se na to, co cítí a nechat jí tam, až dokud nebude bolest nesnesitelná. Pacienti takto průměrně udrží ruku v ledové vodě 100 sekund. V druhé možnosti se s pacientem po čas experimentu někdo baví: čas, po který je bolest snesitelná, se prodlouží na 120 sekund. Nakonec pokud jsou pacientovi po čas experimentu promítány obrázky (např. zvířata, cestování), ruku v ledové vodě udrží až 200 sekund. Rozptýlení tedy dokáže zdvojnásobit toleranci bolesti. Jedním ze základních terapeutických cílů je proto naplánovat pacientům trpícím bolestmi co nejvíc aktivit, které je dokážou od bolesti odpoutat.

Další metodou pro práci s bolestmi je biofeedback. Biofeedback nám ukazuje, jak se mění náš dech, tepová frekvence a další ukazatele v závislosti na naší činnosti. Pokud nás něco rozruší, učíme se, jak pomocí dýchaní či technik relaxace tělo opět sklidit. Jak jsme viděli výše, strach či hněv otvírá vrátka bolesti. Proto je důležité osvojit si techniky zvládání stresu a negativních emocí.

Výsledkem výzkumu Crombez et al. (2012) bylo poznaní, že v momentech nejsilnější bolesti se pacienti na bolest nejvíc soustředili, nejvíc se jí báli a k bolesti měli nejnegativnější pocity. Někteří pacienti se naučili bolest přijímat jako součást sebe. Díky tomu, že se bolesti méně báli a vnímali ji méně negativně, se potom síla jeich bolestí zmírnila.

Co tedy dělat, pokud vás zasáhne chronická bolest hlavy? Pamatujte si, že mozek upřednostní jakýkoli jiný smyslový vstup před bolestí (proto například maminky intuitivně foukají na ránu svého děťátka). I když není vždy možné bolest „vypnout“ úplně, je možné ji zmírnit. Rozptýlení příjemnými podněty zvýší toleranci bolesti: ať už je to rozhovor, sledování filmu, fyzická aktivita, anebo dobré jídlo. Výzkum ukazuje, že nejhorší je jen ležet a soustředit se na bolest. Důležité je též přemýšlet o tom, co vaši bolest spouští a kdy odeznívá. Pokud máte často pocit, že vám může „vybouchnut hlava“ ze všeho, na co musíte myslet, bolest hlavy je jen způsob komunikace vašeho těla, že byste měli snížit nároky na sebe. Zdravý životní styl, techniky zvládání stresu a rozvinutý sociální život jsou nejlepší prevencí chronických bolestí.

Zdroje:

  přečteno 11596×
Začít trénovat svůj mozek Zpět na výpis
Mgr. Kristína Medalová
Absolventka jednooborové psychologie na FF UPOL v Olomouci. V současnosti pokračuje ve svých studiích na Université de Fribourg ve Švýcarsku, kde se specializuje na klinickou psychologii a psychologii zdraví. Zajímá se zejména o aplikaci výzkumu kognitivních a afektivních neurověd do každodenního života. O popularizaci psychologie se snaží také prostřednictvím vzdělávacích workshopů pro širokou veřejnost.

Podobné články

Pozornost

je schopnost zaměřit a soustředit se na určitý děj nebo objekt. Její funkcí je vpouštět do vědomí omezený počet prvků, dějů či informací. Má ochrannou funkci, chrání před zahlcením a přetížením informacemi, přičemž do vědomí vpouští informace, které jsou pro nás v určitém ohledu prioritně významné. Zaměření pozornosti je ovlivňováno vůlí, motivy a pocity.

Pozornost můžeme dělit mimo jiné na:

aktivní neboli záměrnou – je cílená, vůlí řiditelná, například, když hledáme něco na stole, když se soustředíme na nějakou činnost, třeba učení, soustředění se na řešení nějakého úkolu, atp. pasivní neboli bezděčnou – něco upoutá naši pozornost, např. cinknutí klíčů, nečekaná událost, kontrastní prvek či děj, hrozící nebezpečí, fyzické podněty – bolest, hlad, atp. selektivní – pozornost zaměřená na jednu oblast, jeden prvek, děj, vnímání otatních je potlačeno
difúzní – rozptýlená pozornost, schopnost udržet pozornost na více věcí zároveň

Mezi vlastnosti pozornosti počítáme:

vytrvalost neboli schopnost soustředit se delší dobu na jeden podnět koncentrace neboli schopnost udržet pozornost na jednu věc za současného ignorace vnímání věcí ostatních rozsah neboli kapacita souvisí s tím, na kolik prvků zároveň jsme schopni se soustředit výběrovost neboli schopnost soustředit se na určitý výsek reality dráždivost neboli práh citlivosti na další potenciálně rušivé podněty, než na které je pozornost primárně soustředěna) kolísání neboli kolísání intenzity pozornosti, slouží k ochraně před vyčerpáním distribuce neboli překlápění pozornosti mezi jednotlivé podněty zaměstnávající naši aktuální pozornost

Zajímavosti o našem mozku

Lidský mozek necítí bolest. Nemá totiž receptory citlivé na bolest. Proto necítí ani změny teploty, žádný tlak, ani zranění, dokud není zasažená obast spojená s určitou funkcí. Když lidé cítí bolest, kterou jim způsobuje na mozku nějaký nádor nebo cysta, je to způsobeno tím, že tlačí na nervovou tkáň, která mozek obklopuje, nebo žíly, které jsou jím protkané. Neurochirurgie tohoto faktu využívá při operacích mozku, kdy během celé procedury zůstává pacient při vědomí, a může tak komunikovat s neurochirurgem o změnách svého cítění, což pomůže chirurgovi vyhnout se poranění kritických mozkových oblastí.

Věděli jste, že mužský mozek obsahuje více funkčních spojení v rámci každé hemisféry zvlášť, zatímco ženský mozek má více funkčních spojení vzájemně mezi hemisférami? U žen bylo také zjištěno, že corpus callosum (most spojující nervovými vlákny komunikaci obou hemisfér) je tlustší, než u mužů. Důsledky tohoto rozdílu již jistě domyslíte sami :-)

- zdroj

Mozek obsahuje kolem 80% vody, asi 12% tuku a 8% bílkovin. Je to velmi energeticky náročná tkáň. Neumí si utvářet zásoby energie, proto potřebuje její neustálý přísun. A to v podobě glukózy, která je jediným zdrojem energie pro mozek, kterou spaluje za přítomnosti kyslíku. Mozková činnost může spotřebovat až 20% celkové energetické spotřeby organismu.

Během raného vývoje plodu v děloze se mozkové buňky množí zhruba v počtu 250 000 neuronů za minutu.

Mozková kůra je fylogeneticky nejmladší část mozku. Jejím používáním houstne její neuronální síť.

Když si často povídáte s malými dětmi, nebo jim čtete či zpíváte písničky, umožňujete tak lepší a rychlejší rozvoj jejich mozku.

Mozek může žít bez kyslíku 4-6 minut. Když zůstane bez kyslíku déle, začne odumírat, a může dojít k závažným, mnohdy těžko rehabilitovatelným požkozením.

Nedostatek spánku má negativní vliv na tvorbu nových neuronů v určitých mozkových oblastech. Dotyčný má zhoršenou paměť a pozornost, a další kognitivní funkce. Dobrá zpráva je, že po obnovení dostatečného spánkového režimu se funkce obnovování neuronů vrací během cca 14 dní až 3 týdnů do normálu.

Sportovci

Jen málokterá sociální skupina se věnuje tak intenzivně fyzickému pohybu, jak aktivní sportovci. Pokud sport pěstujeme jako doplňkovou aktivitu k našemu běžnému zaměstnání, zejména máme-li spíše sedavé zaměstnání, je sportování ideálním aktivním odpočinkem.

Existují však takoví, kteří se sportem "živí". Ano, říkáme jim profesionální sportovci. I toto povolání má svá úskalí, podobně jako jiná. Profesionální a vrcholoví sportovci kolem sebe mají často tým nejrůznějších odborníků-specialistů, kteří dbají na vyváženost jejich tréninku a denního režimu, aby se tělo dostatečně vytrénovalo, a zároveň nedošlo k přetížení, dbají na kvalitu odpočinku a vyváženou a výživnou stravu.

Vrcholoví sportovci díky nim patrně již vědí, jak důležitá při sportu naše psychika je. Je třeba se soustředit, vytvářet vlastní plány jak dosáhnout cíle, poměřovat a odhadovat soupeře, hledat způsoby jak být lepší, případně taktiku, jak nad ním zvítězit. Je třeba být rychlý, umět se orientovat v prostoru, odhadovat překážky, rychle a přesně zpracovávat informace a rychle přicházet na efektivní řešení, pohotově reagovat. V kolektivních sportech je třeba také umění spolupráce. Sport vyžaduje i určitou dávku tvořivého přístupu. A především a vždy klade důraz na pozornost, rozdělování a rychlé přenášení pozornosti.

Ať už jste sportovci rekreační, aktivní, profesionální či vrcholoví, v každém případě vám Mentem trénink nabízí možnost se na víceméně krátkou dobu, protože tu si určujete vy sami, zrelaxovat. MT můžete provádět v pohodlí, protože cvičit se bude právě váš mozek. Jako aktivní varianta odpočinku pro aktivní sportovce je MT více než vhodný. Můžete při něm soutěžit sami se sebou a přitom budete posilovat nástroj, který vám umožní být ve sportu podávat ještě lepší výsledky. Na ten nástroj nezapomínejte, je velmi důležitý. Je to váš mozek, vaše mysl.

" Jestliže si myslíš, že jsi poražen – JSI.
Jestliže si myslíš, že nemáš odvahu – NEMÁŠ JI.
Chceš-li vyhrát, ale myslíš, že to nedokážeš, je téměř jisté, že to nesvedeš.
Myslíš-li si, že prohraješ, jsi ztracen.
Proto ze světa víme, že úspěch začíná s VŮLÍ člověka.
Všechno je ve stavu mysli.
Pokud si myslíš, že jsi předstižen – JSI.
Chceš-li stoupat vzhůru, musíš mířit vysoko.
Než budeš moci vyhrát cenu, musíš si být sám sebou jist.
Životní bitvy nevyhrává vždy nejsilnější a nejrychlejší.
Ale dříve nebo později člověk, který zvítězí, bude ten,
KTERÝ SI MYSLÍ, ŽE TO DOKÁŽE. "

– Bruce Lee

Ženy v domácnosti

Důvodů, proč zůstávají mnohé ženy v domácnosti je mnoho. Mnohé manželky úspěšných podnikatelů, které nejsou tlašeny existenciální nutností výdělku. Matky po mateřské dovolené, které se rozhodnout zůstat doma kvůli péči o početnou rodinu a domácnost. Matky, ktreré po mateřské nemohou najít práci.

Ať už je motivace neúčastnit se pracovního procesu různá, některým ženám to vyhovuje, některým méně, a některé se chystají tento status změnit a být opět ekonomicky produktivní.

Domácnost je soukromé teritorium, na kterém platí určitá pravidla, která zůstávají víceméně neměnná. Mozek si brzy uvykne na jistý stereotyp běhu domácnosti, a změny, které se tu zpravidla odehrávají neobnášejí výrazné výkyvy. Od prostředí "tam venku" je to tedy podstatně odlišné mikroklima. Vně domácnosti je dynamické a mnohdy dravé prostředí, které klade zvýšené nároky adaptabilitu, přizpůsdobivost člověka, a s tím spojený dynamicky měnící se proces učení.