Proč nejsou výherci v loterii dlouhodobě šťastnější než jiní lidé?
Představte si, že dnes se dvěma lidem v životě stala významná událost. Osoba A mela vážný pracovní úraz a přišla o obě nohy. Na osobu B se usmálo štěstí a vyhrála v loterií milión dolarů. Jaká bude životní spokojenost těchto dvou lidí za rok? Většina lidí předpokládá, že rozdíl v spokojenosti mezi A a B bude propastný. Zdá se ale, že lidé svou schopnost adaptace (na dobré i zlé) podceňují. Ve výzkumu (viz zdroj) byl sice spokojenější vzorek výherců v loterii, rozdíl od lidí paralyzovaných po úraze byl však minimální. Zdá se, ať se nám stane cokoliv, časem se přizpůsobíme a naše spokojenost se pravděpodobně vrátí k normálu. Proč je to tak?
Mozek propouští do pozornosti hlavně to, co je pro něho důležité
Mozek nás díky selektivní pozornosti chrání před záplavou podnětů a vpouští do vědomí jen to, co je důležité. Pozornost se zaměřuje v první řadě na všechno, co je ohrožující. Výzkumy ukázaly, že mozek dokáže nejrychleji zareagovat na červenou barvu. Proto se červená často používá například na výstražné značky v dopravě. Dále upřednostňuje mozek ty podněty, které mužou uspokojit vaše potřeby. Neodolatelná vůně jídla, atraktivní muž či žena na reklamním plakátě, anebo šipka „WC“ vaši pozornost přitáhne obzvlášť, jestli je potřeba aktuálně velice silná. Náš mozek je taky naprogramovaný, aby z okolí vybíral informace, které se nás osobně týkají. Silně reaguje na vyslovení našeho jména, ale taky zbystříme, když se v médií hovoří o „našem“ kraji nebo městě. Kromě toho pozornost přitahují „tabuizované“ témata a podněty.
Mozek upřednostňuje nové podněty před těmi, na které už je zvyknutý
Tato selektivita pozornosti umožňuje člověku bránit se před nebezpečím a vést ho k tomu, aby ve svém okolí našel potravu, vodu, partnera, či zábavu. Dokud je podnět nový, upoutá vaši pozornost s mnohem vetší pravděpodobnosti. Mozek se totiž musí ujistit, či pro něj není nový podnět nebezpečný, anebo jinak důležitý. Když například pocítíte nepříjemní vůni, pravděpodobně si toho všimnete. Po čase ale vůni přestanete cítit, i když se nerozplynula. Mozek vůni přestane považovat za zajímavou a přizpůsobí se. Tendenci mozku zvyknut si na podněty z okolí se označuje jako adaptace.
Jak využít schopnost adaptace v každodenním životě?
Představte si, že máte před sebou nějakou nepříjemnou činnost (uklízení nebo vyplňovaní daňového přiznaní) a příjemnou činnost (dlouhou koupel s koktejlem a jahodami, či oblíbený film v TV). Bude pro vás výhodnější, když si mezi činností naplánujete přestávky, anebo bude lepší absolvovat činnost bez přerušení? Když se američtí vědci zeptali lidí, většina by si chtěla užít film anebo koupel bez přerušení a v nepříjemné aktivitě si udělat přestávku. Výzkumníci naopak předpokládali, že mozek se bude adaptovat na nepříjemnou, stejně jako na příjemnou činnost. Po čase už jednoduše nebudete cítit ani nechuť, ani požitek. Tato domněnka se autorům potvrdila. Ukázalo se, že když si ve vyplňovaní daňového přiznaní uděláte přestávku, nechuť pociťovaná ze začátku se po pauze vrátí v plné síle. Proto je vhodnější vyřídit nepříjemné úlohy najednou. U pozorovaní oblíbeného filmu to je přesně naopak. Když si film v půli přerušíte, váš celkový požitek bude vyšší, protože radost po přestávce se zase obnoví. Závěr je jednoduchý: do nepříjemné úlohy se pusťte tehdy, když budete, mít dost prostoru dokončit ji a mít ji co nejdříve za sebou. Radost si můžete zvýšit tak, že si budete to příjemné pomalu vychutnávat a část potěšení odkládat – či už jde o dobré jídlo, knihu, anebo kupu nových věcí.
Zdroje:
- Ariely, D. (2011). Jak drahá je intuice? Praha: Práh.
