Roztroušená skleróza (RS) je diagnóza se kterou se spojuje mnoho omylů. Například to, že jde o postižení paměti, nebo že je to nemoc smrtelná.
RS neboli sclerosis multiplex, je neurologické onemocnění, které způsobuje, že vlastní imunitní buňky těla pacienta napadají jeho nervovou tkáň, konkrétně tukový obal výběžků neuronů. Způsobují lokální záněty v různých částech centrální nervové soustavy (odtud přívlastek roztroušená) a obal se tak ztrácí a odumírá. Může dojít k částečné regeneraci, po opakovaných zánětech se ale regenerační možnosti CNS vyčerpají. Průběh onemocnění je velice individuální, nejčastěji se střídají období zhoršení příznaků (ataky) s obdobími zlepšení (remisemi). Nejčastěji se postupně příznaky s postupem onemocnění zhoršují. Příčina vzniku není plně jasná, a RS v současnosti není vyléčitelná. Ale existuje řada DMT terapií, které průběh ovlivňují. Terapie spočívá v ovlivnění specifických symptomů onemocnění. RS sama o sobě není smrtelná, ale výrazným způsobem snižuje kvalitu života. Většina lidí s RS žije téměř běžnou délku života, ale umírají na zdravotní komplikace s ní spojené.
Hlavním příznakem nemoci není ztráta paměti, ale řada neurologických příznaků, které může a nemusí doprovázet úbytek kognitivních funkcí. Zpravidla se u pacientů zhoršuje hybnost – nastupuje paralýza, křeče, objevuje se neobratnost, nejčastěji na dolních končetinách. Omezená bývá i hybnost v oblasti rtů a jazyka, takže se pacientům zhoršuje schopnost výslovnosti. Častý je zápal očního nervu, v důsledku čeho pacienti vidí jako přes igelit. Přidružují se problémy s močením, sexuální poruchy a velice nepříjemná únava a bolesti, které někdy nevymizí ani v čase ústupu příznaků.
Kognitivní deficit se vyskytuje asi u 30-70% lidí s diagnostikovanou RS. Nebývá závažný, ale může ovlivnit práceschopnost pacienta a jeho samostatnost. Nejtypičtěji je porušena schopnost soustředění-jak schopnost udržet pozornost na jednom podnětu delší dobu (tenacita), tak schopnost rozdělovat pozornost mezi více podnětů najednou (distribuce). Zároveň jsou časté poruchy vštěpování do paměti, dost možná právě následkem poškození pozornosti, dále snížená rychlost zpracování a porucha exekutivních funkcí. Pacienti tak můžou mít problém s vykonáváním více činností najednou, vykonáváním komplexním úkolů, nebo práci v rychlosti. Zhoršuje se schopnost pamatovat si úkoly nebo povinnosti. Psychický výkon pacienta, ale bývá ovlivněn i nekognitivními faktory, například velice častou depresí. Ta může vzniknout sekundárně jako následek vyrovnávání se s realitou nemoci nebo je důsledkem poškození mozku nemocí a působením léků (kortikosteroidů). Součástí rehabilitace tedy bývá i kognitivní trénink a psychoterapie s cílem udržení samostatnosti pacienta, nebo umožnění návratu do zaměstnání.
