Když psychologové Barbara A. Eriksen a Charles W. Eriksen v roce 1974 představili svůj flanker, ještě v té době vůbec netušili, že se stane jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších testů na selektivní pozornost vůbec. A přece se tak stalo.
Expertní vysvětlení flankeru může znít trošku krkolomně. Jedná se totiž o úlohu, v rámci které musíte potlačit odpověď, jež je v rámci daného kontextu nevhodná.
V praxi to je mnohem jednodušší. Představte si seskupení jakýchkoliv proměnných (třeba čísel), z nichž musíte vždy vybrat a správně pojmenovat to, které je (nejčastěji uprostřed) mezi nimi. V tomto úkolu tedy ignorujete všechna čísla v okolí – a soustředíte se jen na jedno jediné.
Úplně první flanker z roku 1974 však pracoval s písmeny.
Například pro řadu sedmi písmen složených z šesti písmen H a jednoho odlišného písmene jste znali toto pravidlo:
- pokud mezi písmeny H bude písmeno K, řekněte „pravá“
- pokud mezi písmeny H bude písmeno C, řekněte „levá“
Zadání pak znělo HHHKHHH (museli jste hlásit pravá) nebo HHHCHHH (museli jste hlásit levá). V praxi to bylo trošku složitější, protože Eriksenové pracovali s více písmeny – ale princip zůstává stejný. Měří se rychlost vaší reakce a chybovost vašich odpovědí.
Později se namísto písmen začaly používat barvy, znaky nebo šipky. Např. i naše cvičení Armádní letka vychází z flankeru – bez ohledu na směr ostatních stíhaček vždy určujete směr jenom té, kterou vidíte na vrcholu trojúhelníku.
Neurologický základ
O tom, že flanker není jenom zábavnou hrou, ale skutečným „zlepšovačem mozku“ (konkrétně přední cingulární kůry) svědčí řada experimentů a výzkumů. Bylo například prokázáno, že lidé po požití alkoholu nebo drog mají mnohem delší reakční dobu, než za střízlivého stavu. To dokonce vedlo k tomu, že flanker zavedli i do některých testů pro řidiče.
Na výkon ve flankeru mají vliv také psychologické stavy. Zatímco dlouhodobí schizofrenici podávají srovnatelné výkony, jako zdraví lidé, akutní schizofrenici jsou dokonce lepší = jejich reakční doba je kratší. To vědce a lékaře vede k domněnce, že akutní schizofrenický stav má co dočinění se selektivní pozorností.
Zkoumání se nevyhnuli ani lidé trpící Parkinsonovou chorobou, u kterých často docházelo k chybným odpovědím – o to více, pokud věděli, že jejich trénink je časově omezený.
S původním flankerem se můžete setkat i dnes – většinou v rámci speciálních kognitivních testů. U nás na Mentemu ale máme mnohem zábavnější formu – ve zmíněném cvičení Armádní letka můžete svou selektivní pozornost trénovat třeba každý den.
