Denní trénink obsahuje 5 cvičení, která dohromady zaberou přibližně 15 minut – tento čas je ideální pro pravidelnost i viditelné výsledky.
Denní trénink obsahuje 5 cvičení, která dohromady zaberou přibližně 15 minut – tento čas je ideální pro pravidelnost i viditelné výsledky.
Každé splněné cvičení aktivuje novou část vaší neuronové sítě.
Jakmile dokončíte všech 5 cvičení, rozsvítí se žárovka – symbol úspěšně splněného tréninku.
Snažte se udržet žárovku svítit co nejdéle – každý den navíc pomáhá vaší mysli zůstat aktivní a v kondici.
Kalendář sleduje vaši denní tréninkovou aktivitu:
1 cvičení = 20% intenzity
5 cvičení = 100% intenzity
12345
Pravidelný krátký trénink podporuje neuroplasticitu mozku, zlepšuje pozornost, paměť i mentální flexibilitu.
07. ledna 2015 | 2 minut čtení | Mgr. Katarína Durkáčová | Zajímavosti o mozku
Žádný vědecký objev moderní psychologie nedává za pravdu rozšířenému mýtu, podle kterého „průměrný člověk využívá jenom 10% kapacity svého mozku.“ Jak je ale možné, že je tak rozšířený? Za…
Žádný vědecký objev moderní psychologie nedává za pravdu rozšířenému mýtu, podle kterého „průměrný člověk využívá jenom 10% kapacity svého mozku.“ Jak je ale možné, že je tak rozšířený?
Za nejpravděpodobnější kořeny tohoto omylu je považován výrok jednoho z prvních psychologů - Williama Jamese, který se ve svém díle Energie lidí vyjádřil, že lidé za život rozvinou jenom 10% jejich skrytých mentálních schopností. Odkazoval tím na vágní, blíže nespecifikovaný pojem mentální energie. Za další možný zdroj omylu se považují pokusy slavného neurovědce Wildera Penfielda, který při elektrické stimulaci různých částí mozku zjistil, že stimulace některých oblastí nevede k žádným vnějším projevům. To byly ale neurovědy 30. let a dnes už víme, že mozek je aktivní jako celek a různé oblasti se zapojují podle úkolu; mýtus o 10 % je nepřesný.
Myslím, že dalším možným zdrojem podpory pro mýtus se stal objev gliových buněk, které vedle neuronů tvoří asi 85% objemu mozku. Donedávna se jejich funkce podceňovala a mělo se za to, že pouze drží mozek pohromadě (odsuď jejich jméno – glia = latinsky lepidlo) a jsou odpovědné za jeho zásobení živinami a kyslíkem. Opak je ale pravdou a proto zase nemůžeme dát 10 procentnímu mýtu za pravdu.
Jakkoliv mýtus vznikl a byl podporován, nic z toho, co dnes o mozku víme, nám nedovoluje uvažovat o jeho opodstatněnosti. Dokonce, i když oddychujeme nebo spíme, jsou některé části mozku téměř stejně aktivní jako přes den. Také u závažných poškození mozku (po mozkových příhodách nebo úrazech), kdy odumírá nebo je poškozeno méně než několik procent buněk mozku, je omezení funkčnosti nervové soustavy rozsáhlé a výrazně ovlivňuje život člověka. Kdybychom 90% mozku nepotřebovali, jakékoliv jeho poškození by se obešlo bez tak závažných následků.
Jak by mohl pod tlakem evoluce přežít organizmus, kterému mozek funguje jenom na deset procent a spotřebuje nato pětinu energie celého organizmu?
Abychom se vrátili zpátky k Williamu Jamesovi, domnívám se, že jeho odkaz je poněkud subtilnější. Každý z nás by dokázal zaběhnout půlmaraton, nebo si zapamatovat hlavní města všech států země. Ale potenciál jako takový nestačí a pro rozvinutí všech našich možností je zapotřebí vůle a práce. A možná těch 10% je naším potenciálem – v energii našich svalů, kapacity plic, kapacity paměti – a naše snažení představuje zbylých 90% cesty k úspěchu.