Přečtěte si náš blog

Předběhněte Alzheimera II.: Prevence a mysl

19. září 2018

Dobrý spánek, kvalitní strava, zdravé srdce a aerobní cvičení několikrát týdně. V prvním díle o prevenci Alzheimerovy choroby jsme si tyto hlavní oblasti popsali jako opatření založená na udržování tělesné kondice. Kromě toho jsme také stručně osvětlili, že příčinou rozvoje Alzheimerovy demence je nadměrné množství amyloidu beta v mozku – peptidu, který se shlukuje do plaků a způsobuje v podstatě odumírání synapsí. Vědci a lékaři se dnes zaměřují především na prevenci a snaží se předejít momentu, kdy množství amyloidu beta stoupne nad únosnou míru.

Jak správně tušíte, existují i další metody prevence této choroby, která zůstává nejčastější příčinou demence vůbec. Ty nejdůležitější preventivní kroky souvisejí s kondicí vašeho mozku a vaší mysli.

Trénujte svůj mozek – rozvíjejte neuroplasticitu a kognitivní rezervy

I kdyby se vám nepodařilo odvrátit nahromadění amyloidu beta nad kritickou míru dobrým spánkem a zdravým životním stylem, je zde další vlivná skutečnost. Dokonce ani tehdy, kdy se váš mozek dostal za „bod zlomu“ co se týče fyzické patologie a nastřádal kritické množství plaku, se u vás symptomy nemoci nemusí reálně projevit. Neuroložka Lisa Genova připomíná, že prožívání symptomů Alzheimerovy choroby je zapříčiněno ztrátou synapsí v mozku. Průměrný mozek má přes 100 trilionů synapsí a neustále nějaké ztrácí, zatímco stále získává nové. Tato schopnost se nazývá neuroplasticita, neboli plasticita mozku. Pokaždé, když se něco nového naučíme, vytváříme zároveň nová neuronová spojení – synapse – a posilujeme ty již existující. Kromě učení se novým věcem je vhodný také kognitivní trénink, který stimuluje právě plasticitu mozku a napomáhá udržet kognitivní funkce v kondici v rámci prevence, ale i během podpůrné léčby pacientů s demencí.

Neuroplastické jeptišky aneb Co naši mysl udrží skutečně fit

Ve slavném výzkumu zvaném „The Nun Study“ se podařilo týmu Davida Snowdona ukázat na neuvěřitelnou schopnost našeho mozku Alzheimerově chorobě odolat. Vědci v této studii zkoumali 678 jeptišek déle než dvacet let. Všechny jeptišky byly na začátku výzkumu starší 75 let a výzkumníci pravidelně kontrolovali jejich fyzickou kondici i kognitivní výkon. Pokud některá účastnice zemřela, byl její mozek podroben pitvě.

A některé mozky vědce ohromily. Ačkoliv byly zahlceny plakem a vykazovaly atrofii mozkové tkáně – byly tedy typickými scvrklými mozky pacientů s Alzheimerovou chorobou – jejich majitelky byly podle veškeré evidence po celý život zcela prosty jakýchkoli příznaků této nemoci. Jak to?

Vysvětlením byla jejich vysoká kognitivní rezerva. To znamená, že v mozku těchto žen bylo mnohem větší množství funkčních synapsí, než je běžné. Lidé, kteří mají za sebou více let formálního vzdělávání, jsou vysoce gramotní a zapojují se do aktivit stimulujících jejich mysl na pravidelné bázi, mají větší kognitivní rezervu a velkou spoustu neuronových spojení. Co to znamená? Že i když mají Alzheimerovu chorobu, která jejich mozku část synapsí ubírá, stále mají k dispozici spousty záložních spojení, které u nich tento neuronový úbytek vyrovnávají.

Vybudujte si odolný mozek, učte se a zažívejte nové věci

Odolnost proti projevům Alzheimerovy choroby tedy můžeme systematicky budovat rozvíjením nových neurálních cest v našem mozku. To se děje, když se učíme nové věci a pravidelně cvičíme své kognitivní funkce. V ideálním případě by tyto nové věci měly být maximálně bohaté na význam. Zapojte zrak i sluch, propojujte je s tím, co již znáte, vytvářejte nové asociace a spojujte je i na emocionální úrovni. Pamatujte, že nejde o to vybavovat si znovu informace, které jste se naučili již dříve. To je jako jezdit po starých cestách, které již stojí, v oblastech, které již znáte. To, co doopravdy chcete, je stavět stále nové, dosud nepoznané neuronové silnice. Zůstaňte také společensky aktivní, potkávejte nové lidi a udržujte kontakt s blízkými. Společenské závazky stimulují kognitivní rezervy a udržují vás fit.

Buďte společensky aktivní – udržujte své dlouhodobé kontakty a vytvářejte nové

Neocenitelný význam dobré společnosti jistě znáte. Rodina, přátelé a známí však nepřinášejí jen dobrý pocit. Jsou doslova hybnou silou pro váš mozek a udržují vaši mysl v pohotovosti. To platí zejména, pokud s druhými lidmi sdílíte kognitivní či intelektuální činnost – co třeba učit se nový jazyk ve skupině jazykové školy namísto doma s příručkou pro samouky?

Kromě stimulace kognitivní rezervy přináší kontakt s druhými také vyšší ochranu proti pocitům osamělosti a depresi, která patří mezi faktory zvyšující riziko rozvoje demence. Výzkumy ukazují, že sociální izolace se může podílet nejen na zvýšeném riziku deprese, ale také srdečních onemocnění, a přispívá k celkově nižší kognitivní aktivitě – která jen uspíší případný úpadek kognitivních funkcí a vaší nálady. Izolaci se tedy vyhněte a raději si vyjděte do společnosti. Podle vědců nakonec není až tak významné, jak jste se svou sociální sítí spokojeni – hlavní je, že jste v ní aktivní.

Vybudovat mozek odolný Alzheimerovi podle Lisy Genovy znamená „naučit se italsky, poznávat nové přátele, číst knihu, nebo poslouchat skvělou TED přednášku“. A co když vás oproti veškerému úsilí v pokročilém věku Alzheimerova nemoc postihne? Nepřestávejte žít, užijte si každý den, máte stále spoustu času. Neztratíte svou emocionální paměť, takže si stále budete užívat věci, jako jsou radost a láska. Možná nebudete vědět, co vám člověk v místnosti řekl před 5 minutami, ale budete vědět, jaký ve vás vyvolal pocit. A konečně, člověk je daleko více než jen to, na co si umí vzpomenout.

Zdroje:

  přečteno 1303×
Začít trénovat svůj mozek Zpět na výpis
Mgr. Tereza Blažejovská
Absolventka psychologie na FSS MU v Brně, kde studovala také Psychoterapeutická studia. Výzkumně se zaměřuje na mindfulness a souvislosti tréninku mysli se vztahy v soukromé i pracovní oblasti. Zkušenosti získala mimo jiné v IBM ve sférách vzdělávání zaměstnanců či komunikace. V projektu SPOLU se věnovala desítky hodin práci se skupinami psychiatrických pacientů. Věří, že psychologie lidem pomáhá vzít své prožívání do vlastních rukou, být spokojenější a svobodnější. Zajímá se o psychoterapii, pozitivní psychologii, trénink mysli, ADHD, kreativitu nebo leadership.

Podobné články

Předběhněte Alzheimera I.: Prevence a tělo

Většina lidí se chce dožít vysokého věku a zároveň si udržet mysl svěží jako za mlada. Toto přání se ale nesplní každému. Neuroložka Lisa Genova představila svým posluchačům myšlenkový experiment, který objasňuje realitu současného stárnutí:

„Představte si, že je nám všem nyní 85 let. Teď se každý podívejte na dva lidi v sále. Jeden z vás tří má pravděpodobně Alzheimerovu chorobu. Doufáte, že to nejste právě vy? OK, pak jste pečovatelem o člověka s Alzheimerovou chorobou.“

Výzkumu „Alzheimera“ se věnují vědci již dlouho, úspěšnou léčbu však nikdo zatím neobjevil a tato nemoc nyní postihuje více než sedm miliónů obyvatel Evropy.

Co s tím? Neklesejte na mysli a zaměřte se na preventivní opatření. Jako obvykle, nejlépe je s prevencí začít hned.

V tomto článku si řekneme, v čem tato choroba spočívá a jak vzniká. Podělíme se s vámi také o první část tipů pro zdravý životní styl, který vám může pomoci stát se vůči tomuto onemocnění odolnějšími.

Co víme o Alzheimerovi? Problémem jsou plaky bílkoviny v mozku

Alzheimerova nemoc je nejčastější příčinou demence a spočívá v narušení mozku, které vede ke zhoršování kognitivních funkcí, např. myšlení, úsudku, paměti. Jak to funguje?

Náš mozek se skládá z neuronů, které mezi sebou komunikují prostřednictvím synapsí. Ty si navzájem předávají informace prostřednictvím neurotransmiterů. Tato výměna je nezbytná pro šíření signálů mozkem a zajišťuje myšlení, vnímání, ukládání myšlenek. Synapse uvolňují také malé množství peptidu zvaného amyloid beta, který je obvykle odplaven během následujícího metabolického procesu. Problém vzniká, když se peptid nepodaří odplavit a amyloid beta se začne hromadit, shlukuje se do plaků a postupně zahlcuje mozek. Většina vědců se shodne na tom, že toto hromadění plaků je základem Alzheimerovy demence. Ve stejném momentě totiž dochází k úbytku samotných synapsí a rozpadu neuronových buněk zevnitř.

Plaky se hromadí již ve středním věku, „bod zlomu“ přichází mnohem později

Začátek rozvoje Alzheimerovy demence nepřichází až v důchodovém věku. Plaky amyloidu beta se nachází v mozku člověka, kterého choroba postihne, již kolem 40. roku věku. Neznamená to, že demence se projeví tak brzy – ačkoliv plak je v mozku přítomen, člověk nepozoruje žádné příznaky a žije dalších 15 až 20 let bez pocitu, že se s jeho myslí něco děje. A to až do chvíle tzv. „bodu zlomu“, kdy se množství nahromaděného plaku zvětší do kritické míry a mozek se začne chovat jinak. Tehdy se příznaky nemoci začnou projevovat ve formě klinických symptomů. Po tomto zvratu nastává kvalitativní změna v potížích s pamětí, jazykem a kognitivními funkcemi.

Asi všichni z nás někdy zažívají obyčejné výpadky paměti: „Jak on se jen jmenoval…?“, „Kam jsem to dala klíče…?“ V případě Alzheimerovy demence přicházejí výpadky jiné. Zatímco dříve jste si na jméno souseda vzpomněli za hodinu a klíče jste našli v kapse bundy, po „bodu zlomu“ klíče najdete v lednici nebo v akváriu s rybičkami. Anebo je sice najdete v kapse, ale říkáte si „K čemu tohle slouží…?“ Rozdíl tedy není jen v množství, ale i v kvalitě těchto potíží. Závažnější změny nastávají ve vyšším věku poté, co se plaky amyloidu beta hromadí již dlouhé roky. Pokud se vám věk 40 let zdá brzy, pak vězte, že prevence by měla začít ještě dříve.

Prevence začíná nejlépe včera

Vědci, kteří se snaží vynalézt lék na Alzheimerovu chorobu, sází na preventivní řešení. Výsledný preparát má podle nich zabránit amyloidu beta, aby nabobtnal do příliš velkých rozměrů. Pacienti si proto budou muset takovýto lék vzít dříve, než k „bodu zlomu“ dojde – ještě před tím, než se u nich příznaky nemoci projeví. Taková léčba je zatím hudbou budoucnosti, na stejném principu však funguje prevence v každodenním životě.

Dnes víme, že způsob, jakým žijeme své životy, může ovlivnit to, zda k „bodu zlomu“ vůbec dojde. Genetické faktory mají vliv na pravděpodobnost vzniku onemocnění, avšak ve hře jsou také další faktory. I pokud máte kombinaci genů, která zvyšuje pravděpodobnost vzniku Alzheimerovy choroby, můžete prožít celý život a nikdy tuto nemoc nerozvinout. Lisa Genova proto zdůrazňuje, že u většiny lidí není DNA samo o sobě určujícím faktorem toho, zda se Alzheimer projeví.

Co byste neměli podcenit, pokud chcete předběhnout Alzheimera? V tomto článku si řekneme, jak můžete Alzheimerově chorobě předcházet prostřednictvím péče o své tělo. V následujícím druhém díle vám pak vysvětlíme, jak si můžete vybudovat odolnější mozek prostřednictvím trénování své mysli.

Spěte pořádně

Spánek je důležitý, protože ve fázi hlubokého spánku s pomalými EEG vlnami (část NREM spánku – když se vám zrovna nezdají sny) dochází k mozkové očistě. Gliové buňky prolévají mozek cerebrální spinální tekutinou a tím jej očišťují od metabolického odpadu, který se akumuluje v synapsích během dne, a to včetně amyloidu beta. Hluboký spánek tak plní nezastupitelnou roli vnitřní očisty mozku. Odkládáte spánek často do pozdních nočních hodin? Pozor. Mnoho vědců věří, že chabá spánková hygiena je prediktorem vzniku Alzheimerovy choroby. Jediná noc spánkové deprivace vede k navýšení množství amyloidu beta, přítomnost nahromaděného amyloidu pak prokazatelně narušuje spánek, což pak vede k jeho dalšímu hromadění… Tomuto cyklu se určitě chcete vyhnout.

Jezte zdravě a udržujte své srdce fit

Vysoký krevní tlak, cukrovka, obezita, kouření, vysoký cholesterol – celá tato skupina reprezentuje faktory zvyšující riziko onemocnění Alzheimerovou chorobou. 80 % lidí s tímto onemocněním podle jisté studie vykazovalo také přítomnost kardiovaskulárního onemocnění. Co s tím? Doporučením pro praktický život je v této oblasti zdravá strava ohleduplná ke kondici srdce, např. slavná středomořská dieta, a životní styl plný pohybu. Konečně máte pádný důvod začít žít jako Francouzi. Cigarety i dýmky si ale raději odpusťte – kromě špatného vlivu na kardiovaskulární systém obsahují také neurotoxické látky, které škodí přímo vašemu mozku.

Cvičte pravidelně, zaměřte se na aerobní aktivity

Aerobní cvičení se prokázalo v mnoha studiích jako účinný nástroj snižování množství amyloidu beta. A co víc, cvičení má okamžitý pozitivní dopad na váš mozek. Podle neuroložky Wendy Suzuki, zvyšuje cvičení množství neurotransmiterů, jako jsou dopamin, serotonin a noradrenalin, což vám zvedne náladu a posílí vaši pozornost a reakční čas. Dlouhodobé cvičení pomáhá produkovat nové mozkové buňky v prefrontálním kortexu a v hipokampu a doslova vám zvětšuje mozek, což vám také zlepší dlouhodobou paměť. Kromě těchto „bonusů“ však cvičení především funguje jako dlouhodobá ochrana vašeho mozku, protože právě prefrontální kortex a hipokampus jsou nejnáchylnější k negativnímu vlivu demence. Co to znamená? Správné cvičení vám samo o sobě Alzheimera nevyléčí, ale pomůže vám v dlouhodobém, preventivním budování většího a silnějšího mozku, který bude schopen nástupu demence lépe a déle odolat.

Zdroje:

https://www.ted.com/talks/lisa_genova_what_you_can_do_to_prevent_alzheimer_s

https://www.ted.com/talks/wendy_suzuki_the_brain_changing_benefits_of_exercise

http://www.pnas.org/content/early/2018/03/29/1721694115

https://academic.oup.com/gerontologist/article/37/2/150/616995

https://www.alzheimers.net/1-09-17-what-nuns-are-teaching-us-about-alzheimers/

https://www.nih.gov/news-events/nih-research-matters/how-sleep-clears-brain

http://www.jamda.com/article/S1525-8610%2815%2900435-1/abstract

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28092015

https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(17)31363-6/fulltext?elsca1=etoc&code=lancet-site

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S156816371500046X?via%3Dihub

Mentem? A co to vlastně je?

Napište si do Google překladače slovo „mysl“, nechte si ho přeložit do latiny a pokuste se rozkliknout nabídnutý výraz mens. Sami uvidíte, že mezi dalšími variantami překladu vám Google nabídne slovo „Mentem“. Odtud název celého projektu.

A proč je v našem názvu zrovna slovo mysl? Protože hlavním cílem Mentemu je trénink mysli – souboru rozumu, vnímání, vůle, paměti, představivosti a cítění (jak lidskou mysl popisuje stará dobrá Wikipedie).

Zábavné hry na každý den

Pojďme se od ne úplně záživné teorie přesunout k praxi. Na Mentemu najdete přes 25 zábavných her, na jejichž vývoji spolupracovali odborníci z oblasti informačních technologií, pedagogiky nebo psychologie. Hraní těchto her má přitom pozitivní dopad na výkon vašeho mozku, respektive jeho kognitivních funkcí. Tu je jedna hra zaměřená na paměť, tu jedna na představivost a třetí zase na prostorovou orientaci. Když je budete hrát všechny, postupně svůj mozek vybudíte k lepším výkonům.

V Česku zatím neznámé

Zatímco za našimi hranicemi je trénink mozku vcelku běžný, v Česku se o něm prakticky nemluví. Soudě dle vytíženosti posiloven a fitness center český národ začal více sportovat a cvičit, ale zapomíná na to, že lidské tělo netvoří jen fyzická konstrukce. I naše mysl potřebuje pravidelný trénink. Ať už kvůli kvalitě osobního či pracovního života, osobní pohodě nebo vlastnímu sebevědomí. Svůj důvod si každý najde sám.

Přidejte se k vyvoleným

Mentem je tu pro každého – a navíc zdarma. Prvních 7 dní po registraci můžete trénovat až do aleluja úplně zadarmo. Vyzkoušíte si všechny hry, pochopíte smysl denních tréninkových plánů a dost možná i přijdete na to, že trénování opravdu má smysl.

Tak jako pravidelná dřina v posilovně nese ovoce v podobě vypracované postavy, tak pravidelný trénink na Mentemu nese ovoce v podobě lepší kvality života nebo vyššího sebevědomí.

Nezapomínejte, že pravá krása se skrývá uvnitř

Vítejte a užívejte si!

Trénink těla, trénink mysli

" Mít dobrou mysl nestačí. Hlavní je používat ji. "

– Marcus Tullius Cicero

" Mysl je trochu jako zahrada. Když jí nedodáváme výživu a nekultivujeme ji, zaroste plevelem. "

– neznámý autor

Dnešní doba má jeden typický rys: jsme společností vedeni ke konzumnímu životu. K vnější formě, k majetku, vnější kráse a vnějšímu bohatství. Když si položíme otázku, jak vypadá spokojený člověk, většinou nás napadne ten, kdo má krásný účes, dokonalý make-up, kvalitní, nejlépe značkové oblečení, a v neposlední řadě krásné tělo. Dnes a denně utrácíme spoustu peněz za krásné věci a věci, které nás samy krásnými učiní. Drahá (a krásná) auta, krásné domy, kvalitní přípravky, které nás zkrášlí, krémy, dekorativní kosmetika, parfémy, oblečení, boty, zubní pasty, kosmetické zákroky a operace. Chodíme do fittness center, solárních studií, apod.

Krása samozřejmě není nic špatného, je příjemné dívat se na krásné věci, krásnými věcmi se obklopovat a sami krásnými být. Je přirozené, že se snažíme všemožně svou krásu a atraktivitu všemožně udržet. Kdo by se nechtěl líbit ostatním?

Cvičením k vyšší kvalitě života

Fyzická krása, krása těla má ale i jiný důležitý význam. Optimální a pravidelný fyzický trénink z medicínského hlediska působí pozitivně i na kvalitu života. Cítíme se lépe, jelikož pohyb v kombinaci se správnou životosprávou a racionální stravou omezují výskyt mnoha civilizačních onemocnění. Od obezity, přes choroby srdce a cév, až po pohybového ústrojí.

Nezapomínáte ale na mysl?

Často jsme však zaměřeni na svoje tělo tolik, že zapomínáme na druhou podstatnou složku našeho života: duši a mysl. Vědecky bylo opakovaně prokázáno, že podobně, jak trénujeme svaly fyzického těla, můžeme trénovat a posilovat a rozvíjet také náš mozek, přesněji řečeno naši mysl, jednotlivé její složky.

Současná společnost umožňuje člověku vést v podstatě pohodlný život, spoustu věcí za nás dnes obstarají přístroje. Kromě toho, že za nás obstarají fyzicky náročné práce, ulehčují nám i vykonávání složitých myšlenkových činností. Na počítání máme kalkulačku, její velký bratr počítač nám pomocí různých programů umožňí spočítat náročné vzorce a algoritmy v různých oborech a vědních disciplínách, GPS nás navede kam potřebujeme, a jistě sami najdete mnoho dalších. Každá profese má svá specifika, ale obecné počty a myšlenkové schopnosti, potřebuje ke každodennímu životu každý z nás.

Budeme-li se ale v životě spoléhat pouze na to, co za nás udělají stroje, naše svaly zakrní. Naší povinností potom bude už jen ráno vstát z postele, udělat několik nezbytných kroků, abychom došli do auta, z auta do kanceláře ke stolu, na oběd, do kanceláře, do auta, a nejlépe doma opět k PC, a tři kroky k televizi. Odměnou nám bude obezita, úbytek svalové hmoty, a když se k tomu přidá ještě nezdravá strava či kouření, na civilizační nemoci je zaděláno. Obezita, cukrovka, vysoký krevní tlak, to jsou ty nejznámější. Každý lékaž vám řekne, že pohyb a přiměřené pravidelné zatěžování svalů vede nejen k tělesné, ale i duševní svěžesti a prodloužení života. Budeme-li své schopnosti používat na to, k čemu jsou, budeme-li je trénovat, ony nás potom budou odměňovat.

Mysl můžete trénovat stejně jako své tělo

Totéž se týká i naší mysli. Nebudeme-li ji trénovat, posilovat její jednotlivé složky, zvlášť či komplexně, mysl „usne“, a její výkonnost bude pramalá. Staneme se pouze pasivními konzumenty toho, co nám společnost nabídne. Jaká potom bude kvalita našeho života? Každý z nás byl zrozen s určitými schopnostmi a potenciálem, který by mohl v životě realizovat, v nejlepším případě můžeme mluvit o seberealizaci. Seberealizace nám umožní žít skutečně kvalitní a spokojený život. Nebudeme již jen pasivními konzumenty, ale budeme se aktivně podílet na tvorbě svého života a svého nejbližšího či širšího okolí.

Sami určitě ve svém životě znáte mnoho lidí, kteří, byť jsou již vyššího věku, jsou stále mentálně výkonní, lidově řečeno duševně svěží. Povšimněte si například herců, kteří svou paměť trénují celý život až do vysokého věku. Podobně jsou na tom namátkou například vědečtí, výzkumní, či pedagogičtí pracovníci, lékaři, a mnoho dalších.

Oproti tomu existuje spousta tzv. „starých mladých“, tj. lidí, kteří ač je jim relativně málo let, jsou žijící „mrtvoly“. Jejich duševní výkonnost je, oproti jejich vrozenému potenciálu, nízká. Většinou je na vině právě slabé využívání svých mentálních schopností.

Je to velká škoda vidět, kolik lidí jen tak zahodí svůj život. Kolik lidí nevyužije svého vrozeného potenciálu k realizaci svých snů, životních cílů. Kolik lidí se nechá ovlivňovat konzumním životem namísto toho, aby sami tvořili a realizovali svůj vrozený potenciál.

Změňte přístup ke své mysli, budete se cítit lépe!

Trénink mysli, který vám nabízí projekt Mentem je vytvořen tak, aby vám pomohl tuto stránku vašeho života trénovat, a pomoci vám ke zkvalitnění vašeho mentálního výkonu. Je tady proto, aby vám pomohl nezakrnět. Aby vám pomohl udržet svůj mentální výkon na vysoké úrovni a vy si tak mohli svého života užíat plnými doušky. Dopřejte si to, stojí to za to!

Brain Gym® – metoda cvičení těla a mysli

Metoda používaná ve fitcentrech v Americe, která propojuje pohyb těla s podporou a zapojením mysli a lidského mozku. To je metoda Brain Gym®.

U nás o této metodě cvičení příliš neuslyšíte, avšak pravděpodobně některé z nich znáte nebo i děláte. Jde o jednoduché fyzické cviky, které zapojují do činnosti mozek specifickým způsobem a pomáhají tak „protáhnout“ nejen tělo, ale i mysl. Tato metoda je dostupná v některých centrech v USA, zajímavé cviky můžete najít také na YouTube formou ukázek. My si k nim nyní řekneme pár příkladů, které si každý může sám doma vyzkoušet.

Jednoduchá cvičení pro každého

Princip Brain Gym® je postaven na jednoduchosti a proveditelnosti bez speciálního vybavení. Díky specifickým pohybům těla odbourává stres, pomáhá relaxaci, osvěžení mysli a aktivuje mozek. Pozitivní výsledky jsou prokázané na podporu a pomoc při jakémkoliv učení. Právě proto se nejčastěji používá u dětí a mládeže. To však neznamená, že není určen pro každého, ba naopak, je určen pro každou věkovou skupinu, u které je možné provést popsané pohybové aktivity.

Cvičení jsou postavena na koordinaci rukou, nohou, očí a mysli, která řídí jejich různorodý pohyb.

Jedná se například o tyto jednoduché cviky:

kreslení osmiček prstem či celými pažemi (možnost zapojit druhou ruku v opačném směru) pomalé pití vody po doušcích a vnímání průchodu vody tělem vykreslování různých obrazců ve vzduchu prstem (písmena, jednoduché obrázky) střídání pravidelného a nepravidelného dýchání a vnímání změn, dýchání „do břicha“ jakýkoliv druh verbální a neverbální aktivity spojené v jednu činnost – mluvení v kombinaci s některým z uvedených cviků či pouze malováním, psaním a podobně (cvičení pozornosti)

Cvičit můžete kdekoliv a kdykoliv

To jsou jen některé z možných cviků. Vyzkoušejte je klidně doma, vžijte se do pohybů těla ve spojení s myslí a jistě sami přijdete na řadu podobných cvičení, při kterých budete vnímat zapojení těla a mysli v jedno aktivitu. Zjistíte, že nejde o nic složitého a díky absence nutnosti speciálního cvičení, prostoru či času, jsou tyto cviky určené kamkoliv a i na krátký čas.

Podívejte se také na názorné příklady cviků na youtube.com:

https://www.youtube.com/results?search_query=brain+gym+exercise