Denní trénink obsahuje 5 cvičení, která dohromady zaberou přibližně 15 minut – tento čas je ideální pro pravidelnost i viditelné výsledky.
Denní trénink obsahuje 5 cvičení, která dohromady zaberou přibližně 15 minut – tento čas je ideální pro pravidelnost i viditelné výsledky.
Každé splněné cvičení aktivuje novou část vaší neuronové sítě.
Jakmile dokončíte všech 5 cvičení, rozsvítí se žárovka – symbol úspěšně splněného tréninku.
Snažte se udržet žárovku svítit co nejdéle – každý den navíc pomáhá vaší mysli zůstat aktivní a v kondici.
Kalendář sleduje vaši denní tréninkovou aktivitu:
1 cvičení = 20% intenzity
5 cvičení = 100% intenzity
12345
Pravidelný krátký trénink podporuje neuroplasticitu mozku, zlepšuje pozornost, paměť i mentální flexibilitu.
01. února 2017 | 3 minut čtení | Lukáš Bryksa | Paměť a pozornost
Kofein můžeme nalézt v mnoha formách. Ať už je to černý čaj, čokoláda s vysokým obsahem kakaa nebo káva, velmi oblíbený povzbuzovací nápoj. Mnoho lidí pije kávu při snídani právě kvůli obsahu kofeinu, aby tím…
Kofein můžeme nalézt v mnoha formách. Ať už je to černý čaj, čokoláda s vysokým obsahem kakaa nebo káva, velmi oblíbený povzbuzovací nápoj. Mnoho lidí pije kávu při snídani právě kvůli obsahu kofeinu, aby tím docílili lepšího a rychlejšího probuzení. Věděli jste však, že kofein také pomáhá zlepšit paměť?
O účincích kofeinu na lidský organismus existuje mnoho různých studií. Některé chválí vysoký obsah antioxidantů, jež přispívají k prevenci vzniku různých onemocnění. Jiné zase naráží právě na její špatné vlastnosti v případě vysoké konzumace.
Vědci z univerzity v Kalifornii požádali vzorek dvou stovek dospělých osob, aby se zúčastnily jejich experimentu. Ten spočíval v pozorování náhodných obrazů. Pár minut poté dostala část zkoumaných kávu s obsahem 200 mg kofeinu, druhá polovina užila pouze placebo. Následující den měli všichni zkoumaní pozorovat obrazy předchozího dne. Jejich úkol byl určit, zda jsou obrazy zcela jiné, stejné či pouze podobné.
Skupina osob, která užila placebo, dokázala pouze rozeznat, zda fotografie již někdy viděli, či nikoliv. Zda jsou stejné či podobné těm z předchozího dne, už určit nedokázali. Avšak skupina, která dostala dávku kofeinu, dokázala ve většině případů také určit, zda jsou stejné nebo aspoň podobné jako předchozí den.
Poté vědci zkusili dávku kofeinu zvětšit. To se ale neosvědčilo. Lidé byli spíše nervózní a trpěli bolestmi hlavy. Není tudíž dobré pít velké množství kávy. Její účinky by byly spíše opačné a nepřinesly by kýžený efekt.
Výsledky této i dalších studií tedy můžeme shrnout následovně: při optimální dávce kofeinu jsou pozitivně ovlivněny naše kognitivní funkce - paměť, pozornost a koncentrace.
Pití kávy je velikou tradicí – málokdo si bez ní umí představit své ráno i pracovní den. Studie ukazují souvislost mezi střídmou konzumací kývy a nižším rizikem Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby. Dále také může pomáhat snižovat riziko vzniku široké škály poruch nálad – například deprese.
Pokud se tedy rozhodnete dopovat při učení kávou, neměli byste to s ní nijak přehánět. Uvedená dávka, kterou dostali studenti při testu, odpovídá přibližně dvěma šálkům espressa. Větší množství už navozuje stavy úzkosti, nervozity a také bolesti hlavy.
Dalším problémem, který může při zvýšené konzumaci nastat, je nespavost. Proto se nedoporučuje pití kávy v odpoledních a večerních hodinách – neplánujete-li sedět nad učebnicí celou noc.
Zdroje: