Denní trénink obsahuje 5 cvičení, která dohromady zaberou přibližně 15 minut – tento čas je ideální pro pravidelnost i viditelné výsledky.
Denní trénink obsahuje 5 cvičení, která dohromady zaberou přibližně 15 minut – tento čas je ideální pro pravidelnost i viditelné výsledky.
Každé splněné cvičení aktivuje novou část vaší neuronové sítě.
Jakmile dokončíte všech 5 cvičení, rozsvítí se žárovka – symbol úspěšně splněného tréninku.
Snažte se udržet žárovku svítit co nejdéle – každý den navíc pomáhá vaší mysli zůstat aktivní a v kondici.
Kalendář sleduje vaši denní tréninkovou aktivitu:
1 cvičení = 20% intenzity
5 cvičení = 100% intenzity
12345
Pravidelný krátký trénink podporuje neuroplasticitu mozku, zlepšuje pozornost, paměť i mentální flexibilitu.
20. dubna 2015 | 2 minut čtení | Mgr. Luboš Brabenec | Zajímavosti o mozku
Fyzická aktivita Často se říká - v zdravém těle, zdravý duch. Skutečně má však fyzické cvičení blahodárný vliv nejen na naše svaly, ale i na náš mozek? Výzkumy z posledních let ukazují, že ano. Ale pozor! Při…
Často se říká - v zdravém těle, zdravý duch. Skutečně má však fyzické cvičení blahodárný vliv nejen na naše svaly, ale i na náš mozek? Výzkumy z posledních let ukazují, že ano. Ale pozor! Při rychlém sprintu nebo při zvedání těžkých činek si mozkové závity rozhodně neposílíte. Pokud chcete udělat něco pro svůj mozek, zkuste raději jogging na delší trať, plavání nebo jiný vytrvalostní sport. Vědci totiž zjistili, že pozitivní vliv má na náš mozek především aerobní cvičení, tedy takové cvičení, které je se střední intenzitou prováděno po delší dobu. Naopak anaerobní cvičení, jako je právě posilování nebo sprint, při kterém je potřeba vyvinout vysoký výkon za krátkou dobu, na náš mozek pozitivní vliv patrně nemá. A které kognitivní schopnosti si můžete díky fyzickému cvičení posílit? Většina výzkumů ukazuje, že fyzická aktivita má největší vliv na zlepšení našich exekutivních funkcí. Další studie pak naznačují, že by fyzické cvičení mohlo vést i k částečnému zlepšení naší pracovní a prostorové paměti.
Prospívá však fyzické cvičení všem věkovým skupinám? Výzkumy ukazují, že ano. V několika studiích bylo například zjištěno, že žáci, kteří více cvičili, byli ve škole v průměru úspěšnější než žáci, kteří měli méně fyzické aktivity. To, že fyzické cvičení prospívá i lidem ve středním věku, pak ukázal například výzkum finských vědců z roku 2014. Ti zjistili, že lidé, kteří ve středním věku cvičili alespoň dvakrát týdně, měli nižší riziko vzniku demence, než lidé, kteří byli méně aktivní. Podle Francesca Sofi a jeho kolegů, kteří v roce 2011 provedli rozsáhlou analýzu dosavadních studií, pak pravidelné fyzické cvičení může ve stáří snížit riziko zhoršení kognitivních funkcí téměř až o 40 %.
Fyzická aktivita je tedy rozhodně důležitá nejen pro naše svaly, ale i pro náš mozek. Takže až dnes dokončíte svůj Mentem trénink, běžte si třeba zaběhat do parku nebo zaplavat:)