Zatímco starší generace ve školách četly knížky, mladší se učí na tabletech a počítačích. Zatímco starší generace čerpaly nové informace v časopisech, mladší je za pár sekund najdou na internetu. Doba se mění – a čtení z papíru je postupně nahrazováno čtením z monitoru nebo displeje. Co však tato změna dělá s naším mozkem?
Zapomínáme číst, učíme se skenovat
Rozdíl mezi čtením z papíru a čtením z monitoru je zcela zásadní – a víme o něm už několik desítek let. Při čtení z papíru čteme slovo od slova, řádek za řádkem, vytváříme si v hlavě obraz a stáváme se aktéry příběhu. Sami příběh aktivně dotváříme, představujeme si ho, jsme do něj hluboce ponoření. I proto mnozí lidé nedokážou číst knížku třeba v autobuse – jednoduše je to tak vyrušuje, že se do příběhu nedokážou ponořit.
Naopak při čtení z monitoru se chováme úplně jinak. Tzv. skenujeme. Přelétáváme očima čtený text, hledáme v něm opěrné body (klíčová slova), snažíme se z textu vytáhnout jen důležité (a pro nás relevantní) informace. Poprvé s touto myšlenkou přišel Jakob Nielsen už v roce 1997. Důvod? Na internetu je tolik textu a tolik článků, že kdybychom je všechny četli slovo od slova, neděláme celý život nic jiného. Je to logické přizpůsobení se situaci.
Pokud člověk kombinuje obě metody – čte online média a občas si doma otevře knížku, pak je všechno v pořádku. Problém nastává v případě, kdy na čtení z papíru zcela zanevře. Mozek je totiž plastický, dokáže se měnit – a pokud jej naučíme pouze skenovat,může se zhoršit schopnost hlubokého soustředěného čtení. Pro lidi, kteří celý život čtou jen online zdroje, může být přečtení klasického knižního románu doslova utrpením.
Nevzdávejme se papíru, trénujme
Není náhodou, že odborníci na neurologii nebo dětští psychiatři nedoporučují, aby se ve školách plošně zavedly tablety. Čtení knížek nebo časopisů má pro rozvoj mozku obrovskou hodnotu, které bychom se neměli vzdávat. Papír si můžeme osahat, čteme z něj rychleji a navíc si z něj pamatujeme více informací. Nehledě na to, že texty v knihách jsou mnohem květnatější a rozvinutější, než na internetu – jejich čtením rozvíjíme slovní zásobu. A ta je (jak známo) jedním z ukazatelů inteligence.
Pokud i přesto (nuceně či dobrovolně) trávíte většinu času na internetu a na čtení knížek nemáte moc času, trénujete svůj mozek alespoň online. Například na Mentem si můžete zahrát 24 zábavných her, jejichž hraním zlepšíte svou paměť, pozornost, prostorovou orientaci nebo třeba rychlost. Čtení to úplně nenahrazuje, ale váš mozek alespoň nezakrní.
