Přečtěte si náš blog

Neuron a jeho stavba

16. září 2015

Nervový systém se skládá z centrální nervové soustavy (mozek a mícha), a z periferní nervové soustavy (nervy, které přinášejí informace z celého těla a ovládají svaly). Mozek a mícha tedy fungují jako hlavní manažeři organismu. Jejich pokyny vykonávají podřízené nervy a svaly prostřednictvím propracované komunikační sítě poskládané z neuronů. Činnost neuronů, tedy nervových buněk, je velmi významná. Umožňuje komunikaci, řízení, ale i vznik našich myšlenek, pocitů a chování.

Věděli jste, že…?

Anatomie neuronu - odkud přichází a kam směřuje nervový vzruch

Neuron si můžeme představit jako strom. Tělo neuronu, ve kterém se nachází buněčné jádro, se podobá koruně stromu. Z těla se rozvětvují četné výběžky, dendrity. Funkcí dendritů je přivádět do neuronu informace ve formě elektrických signálů. Pokud jsou signály z dendritů dostatečně silné, vyvolají nervový vzruch. Část neuronu, která vypadá jako kmen stromu, se jmenuje Axon. Právě Axon se nervový vzruch šíří až do synaptických zakončení neuronu, připomínajících kořeny. Některé axony mají vylepšení - jsou obaleny tzv. myelinovou vrstvou, která výrazně urychluje přenos vzruchu.

Sklatba neuronu

Věděli jste, že…?

Nervový vzruch - souhra elektřiny a chemie

Na začátku axonu probíhá sumace - sčítání informací, které přišly z různých dendritů. Pokud sčítání překročí práh významnosti, Axon "spustí poplach" a začne šířit akční potenciál, který funguje na elektrickém principu. Akční potenciál doputuje až do zakončení neuronu a vyvolá synapsi - chemický děj, kterým se signál přenese z jednoho neuronu na druhý. Zde hrají důležitou roli neurotransmitery (chemické látky roznášející informace po nervovém systému a působící na psychiku člověka). Mezi nejznámější neurotransmitery patří např. dopamin, serotonin, noradrenalin. Právě neurotransmitery jsou klíčové pro správné fungování mozku a jejich nerovnováha často doprovází psychické poruchy.

Věděli jste, že…?

Synapse - přenos z neuronu na neuron

Představme si, že na konci jednoho neuronu jsou váčky plné neurotransmiterů (synaptické vezikuly). Na začátku druhého neuronu jsou receptory. Mezi neurony je mezera, tzv. synaptická štěrbina. Příchod akčního potenciálu způsobí, že obsah synaptických vezikul se "vysype" do synaptické štěrbiny. Neurotransmitery jsou jako klíče, které se snaží zapadnout do zámku (receptoru). Pokud klíč neurotransmiteru zapadne do svého zámku, příslušný signál se může šířit dál.

Synapse

Věděli jste, že…?

  • Každý neuron má asi 1000 - 10000 synapsí?

Typy neuronů - od smyslového vjemu k akci

Přestože jsme si výše popsali, jak vypadá typický neuron, ve skutečnosti se v lidském těle nacházejí neurony různých velikostí, tvarů a funkcí. Nejzákladnější rozdělení neuronů je na senzitivní, motorické neurony a interneurony. Senzitivní neurony přivádějí informaci ze smyslových orgánů do mozku, kde jsou pak pomocí interneuronů propojeny na motorické neurony. Díky motorickým neuronům se informace dostane až do svalu a my můžeme provést pohyb. Například nám tedy senzitivní neurony dají signál, že koláč v troubě už pěkně voní a po zpracování v mozku přinesou motorické neurony svalům ruky informaci, aby otevřely troubu a koláč ochutnaly.

Věděli jste, že…?

Fascinující možnosti neuronálnych okruhů

Množství neuronů, synapsí a drah v našem mozku je téměř nepředstavitelné. Pokud některé spojení používáme velmi často, vybuduje se silná nervová dráha a stane se pro nás téměř automatickou. Naopak spojení, které používáme málo, se časem rozpadnou. Proto si dobře pamatujeme znalosti a činnosti, které využíváme často a pokud se naučíme něco nového (vybudujeme nový okruh), trvá to určitou dobu. Obrovská flexibilita mozku nám umožňuje učit se a vytvářet nové synapse, spojení po celý život a tak i pokud se jedna část mozku poškodí, dokáže se mozek "přebudovat" a vytvořit si nové dráhy v jiné části mozku. Bohatost a rozvětvenost mozku záleží tedy do značné míry i na nás a na tom, jak ho stimulujeme.

  přečteno 10075×
Začít trénovat svůj mozek Zpět na výpis
Mgr. Kristína Medalová
Absolventka jednooborové psychologie na FF UPOL v Olomouci. V současnosti pokračuje ve svých studiích na Université de Fribourg ve Švýcarsku, kde se specializuje na klinickou psychologii a psychologii zdraví. Zajímá se zejména o aplikaci výzkumu kognitivních a afektivních neurověd do každodenního života. O popularizaci psychologie se snaží také prostřednictvím vzdělávacích workshopů pro širokou veřejnost.

Podobné články

Seznamte se s mozkem

" Mozek je aparát, jehož pomocí si myslíme, že myslíme. "

– Julian Tuwim

Mozek. Záhadný a nejméně prozkoumaný orgán lidského těla. Je nejsložitějším orgánem, jaký jsme kdy poznali. Díky němu se člověk ocitl na nejvyšší příčce pomyslného žebříčku zemského tvorstva, a stal se tak, jak se dnes s oblibou říká, jeho „pánem.

Trvalo však několik stovek tisíc let, než se mozek člověka a jeho předchůdců vyvinul do dnešní podoby. Nejstarší nález z rodu Homo je starý přibližně 2,33 milionů let, druh Homo Sapiens se datuje od období přibližně před 800 000 lety.

Od vřískotu po slova

Mozek člověka prošel dlouhým a složitým vývojem. Měnil se vždy podle toho, jak se člověk učil a přizpůsoboval prostředí a naopak - člověk neustále využíval zvětšující se nejen fyzické, ale i strukturální kapacity svého mozku ke stále specifičtějším činnostem, z nichž alespoň za všechny zmíníme řeč či používání nástrojů.

Díky plasticitě mozku (tedy jeho schopnosti reagovat na aktuální potřeby), se mozek neustále rozvíjel a rozvíjí, až se vyvinul do dnešní podoby, kdy jsme schopní vykonávat velmi specifické činnosti - od velmi jemných manuálních operací až po složité záměrné plánování.

Drobek, který má na starosti celé tělo

Mozek dnešního člověka váží necelých 1,5 kg, přibližně tedy asi 2 % lidské hmotnosti. Kontroluje a řídí všechny tělesné funkce, jako je např. srdeční činnost, dýchání, trávení, pohyb, řeč, ale i samotné myšlení, paměť či vnímání emocí.

Dlouhou dobu se tradovalo, že mozek využíváme jen asi z 10 %, ale moderní výzkumy ukazují, že celý náš mozek je v neustálé činnosti. Dokonce i když spíme, zpracovává a třídí informace, přehrává paměťové obsahy a jeho aktivita může někdy dosahovat i aktivity podobné při bdění. Mozek zkrátka „nikdy nespí“.

Mozek spolu s míchou tvoří centrální část našeho nervového systému a řídí všechno, co člověk dělá. Je složen z přibližně 50 - 100 miliard mozkových buněk, které nazýváme neurony. Mozkové buňky nejsou mezi sebou spojeny kontaktně, nýbrž je mezi nimi malá štěrbina, která přenáší signál z jedné buňky na druhou pomocí chemických látek, nazývaných neurotransmitery. Jeden neuron je pak spojen s až desetitisícem dalších.

Až 432 km/h

Zajímává je i rychlost šíření přenosu nervového vzruchu, která se pohybuje v rozmezí od 2 m/s až 120 m/s v závislosti na oblasti mozku. To znamená, že informace se naším malým mozkem může šířit až rychlostí 432 km/h! Mozek přitom neustále vysílá obrovské množství výbojů - jen matně si tedy dovedeme představit jeho komplikovanost a složitost.

To hlavní, co něm víme, jsme shrnuli v článku: Jak funguje mozek?

5 věcí, které byste měli vědět o svém mozku

Lidský mozek. Impozantní, složitý a tajuplný orgán. I ten největší hlupák pod sluncem nosí ve své hlavě malý zázrak, který po dlouhá staletí fascinuje vědce i laické nadšence po celém světě. Ačkoliv o mozku ani zdaleka nevíme vše a neustále se o něm dozvídáme něco nového, těchto pět věcí je jistých - a měli byste je znát.

1. Ve své hlavě nosíme miliardy neuronů

Obecně se má za to, že v mozku člověka najdeme odhadem 100 miliard neuronů. Podle posledních průzkumů je to o něco méně - asi 86 miliard neuronů. K tomu ale přičtěte dalších 85 miliard ostatních buněk! Je to právě vysoký počet buněk, který nás odlišuje od ostatních živočišných druhů na této planetě a který z nás dělá nejvyspělejší stvoření, jež Země v celé svojí historii pamatuje.

2. Náš mozek je plastický

Ne, není vyroben z plastu. Plasticitou mozku rozumíme jeho schopnost se formovat a měnit na základě získaných zkušeností. Pokaždé, když se dozvíte nějakou novou informaci, zažijete jakoukoliv emoci nebo si třeba vezmete drogu, změníte tím uspořádání ve svém mozku. Vytvoříte, oslabíte nebo zcela pozměníte spojení mezi jednotlivými neurony, což následně ovlivní vaše budoucí chování. Jednoduše změníte svůj mozek.

3. Některé psychiatrické či neurologické poruchy se dědí. Ale lze jim předejít

Nikde není psáno, že zdědíte depresivní sklony svojí babičky nebo chorobnou podezíravost svého tatínka. Ale pokud někdo z vaší rodiny podobnou chorobou trpí, existuje zvýšené riziko, že vás potká taky. A to zejména v případě, že se hodně stresujete a celkově žijete v nezdravém prostředí.

Máme pro vás ale dobrou zprávu - lze tomu předejít. Stačí o zvýšeném riziku dané choroby předem vědět - a udělat všechno pro to, abyste jejímu rozvinutí zabránili.

4. V průběhu života si vytváříme nové neurony

I mozek dospělého člověka dokáže vytvářet nové neurony a tyto zařadit do existující neuronové sítě. „Nové neurony“ dokonce zastávají funkci kmenových buněk a pomáhají tak s léčbou různých neurodegenerativních onemocnění. Jsme díky nim sami sobě lékařem.

5. Frekvenci vytváření nových neuronů můžeme ovlivnit

Opravdu. Pravidelným tréninkem mozku nastartujeme tzv. neurogenezi, tedy proces vytváření nových neuronů. Čím víc cvičíme a trénujeme, tím více neuronů vytváříme. Naopak např. konzumace alkoholu neurogenezi zpomaluje.

Sečteno a podtrženo - náš mozek je úžasný a my navíc máme tu možnost ho zlepšovat. Vyhýbejme se alkoholu či stresovým situacím, naopak pravidelně trénujme, učme se, vzdělávejme se. Výsledky na sebe nenechají čekat.

Co dělá nedostatek spánku s mozkem?

Učme se ve spánku! Pustíte si nahrávku s výukou jazyka a naučíte se jazyk během noci!

Na co vůbec spánek? Nebylo by lepší si dát kávu, nějaký energy drink, nebo rovnou stimulancium? Mám přece tolik práce. Práce nepočká. Klienti, faktury, zkoušky. Dám si čtyři hoďky, to mi musí stačit.

Omyl. Spánek je přirozenou fyziologickou potřebou. Je to přirozený regenerační mechanismus, odedávna evolučně upevňovaný. Kdyby nebyl potřebný, evoluce by se ho dávno zbavila jako nepotřebného. A to neudělala. Asi ví proč. Víme to také?

Spánek má především regenerační význam a to pro celé tělo, i pro duši. Ve spánku spotřebováváme nejméně energie. Odpočívají svaly i orgány. Snižuje se tělesná teplota, klesá krevní tlak, zpomaluje se dýchání, mizí či snižuje se funkčnost některých smyslů. Průměrná délka spánku u člověka činí 7-8 hodin, i zde však platí individuální potřeby, někteří lidé prostě potřebují spát 10 hodin denně, některým stačí 6.

Mozek pracuje intenzivně i během spaní. Zpracovává podněty předchozích událostí. Ve spánku se nám většinou zdají sny. Spánek nám zabere asi jednu třetinu života. Rušení nebo nedostatek spánku způsobuje psychické potíže.

Během spánku dochází v mozku k přehrávání nových událostí a naučených dovedností a poznatků. To se děje zejména ve fázi, kdy se nám zdají sny. Dostatek kvalitního spánku ve tmě má také protinádorové účinky, a to díky uvolňovanému hormonu melatoninu, který se uvolňuje během spánku v tzv. nepřerušované tmě (je tedy nutné odstranit například i svítící LED diody).

Mozek během spánku intenzivně pracuje, ukládá do paměti informace nashromážděné přes den. Příslušné mozkové oblasti si ve spánku zrychleně přehrávají události předchozího dne. Mozek také zpracovává během spánku signály z vnitřního tělesného prostředí. Uvádí se, že mozek pracuje v noci více než přes den, dokonce i jeho kyslíková spotřeba je větší. Nutno podotknout, že mozek během spánku zaměstnává jiné okruhy než během dne.

Nedostatek spánku zhoršuje následné učení se novým věcem a dovednostem. Dochází také ke ztrátám bdělosti a koncentrace pozornosti během dne, což může být rizikové v takových povoláních, jako jsou řidiči, lékaři, bezpečnostní pracovníci, a další. Přes 50% dálkových řidičů uvádí, že alespoň jedno během řízení upadli do krátkého spánku. Nedostatek spánku způsobuje také zhoršenou náladu, bolesti hlavy, deprese. Nedostatek spánku se také spojuje s obezitou – člověk zoufale pociťuje nedostatek energie, kterou se snaží doplnit místo spaní jinou cestou. Nové studie odhalily, že během spánku dochází v mozku k vyplavování toxických látek, které se v něm nahromadily přes den. Vlivem nedostatku spánku se stává, že některá mozková centra upadnou do jakéhosi mikrospánku, následkem čehož dochází k neucelené a neintegrované mozkové činnosti s jednotlivými výpadky určité míry kognitivních funkcí, než jak by tomu bylo u optimálně odpočinutého mozku.

Nedostatečný nebo přerušovaný spánek má negativní následky pro následující spánkové cykly, ale pokud se začne člověk svému spánku věnovat a pečovat o něj, během několika dnů se spaní upraví.

Spánek je jednou z nejcennějších devíz, kterou máme. Nenechme si ji uplavat kvůli maličkostem, které se nám budou mnohem lépe řešit, když se na to pořádně vyspíme. „Ráno moudřejší večera“. Staré, stokrát omílané přísloví. A přece tak pravdivé.

Mozek a pohyb

Současný způsob života podporuje pohybovou pasivitu. Mnoho zaměstnání nás na 8 a více hodin upoutá za psací stůl. Auto nás doveze, kam potřebujeme. Chodíme minimálně. Mnohdy ani nemáme čas kvůli veškeré té práci se pořádně protáhnout a zacvičit si.

Přitom je to tak důležité. Pohyb se spojuje s fyzickou a duševní svěžestí. Nejpřirozenějším a nejzdravějším pohybem je chůze. Tvrzení, že i při chůzi se posilují svaly, se nám může zdát úsměvné. Ale vezměte v úvahu, jak dlouho trvá dítěti, než si vybuduje od narození takovou svalovou hmotu, aby mohlo samostatně sedět, potom klečet a nakonec se postavit a udělat první krůček. K tomu je potřeba postupný vývoj a posilování specifických svalových skupin. Od narození k prvnímu kroku to lidskému mláděti trvá průměrně něco málo víc než jeden rok. Od té doby, ovšem, posiluje svou svalovou soustavu kontinuálně až do dospělosti. Pouze dojde-li k úrazu, jenž nás upoutá dlouhodobě na lůžko, svaly atrofují a my potom na rehabilitaci poznáváme, jak obtížné je svalovou hmotu znovu vybudovat.

Je známo, že pravidelný a přiměřený pohyb posiluje nejen svaly, ale má také blahodárné účinky na srdce, oběhovou soustavu a v neposlední řadě i mozek.

Pocit pevnosti a obratnosti našeho těla nám zvyšuje pocit sebedůvěry a sebevědomí. Kromě toho pohyb pomáhá odbourávat stresové hormony. Pohyb zaměstnává jiné mozkové okruhy.

Co se děje s mozkem při fyzické námaze? Mozek je při fyzické námaze především více prokrvován a okysličován. To vede ke zvýšení bystrosti a pozornosti. A kromě toho také k obnově a vzniku nových nervových buněk. Díky tomu se zlepšuje paměť a učení se novým věcem. Známý je také fakt, že během fyzické námahy jsou produkovány látky zvané endorfiny, zvané také hormonoy štěstí. Endorfiny pro svou podobnost s účinky morfinu, „endogení morfin“, tedy vnitřní, produkovaný vlastním tělem. Váží se na opioidní receptory a tím blokují přenos signálů bolesti. Uklidňují a vyvolávají pocity euforie. Pomáhají tak překonat zátěž.

Při pohybu mozek uvolňuje také další látky, například dopamin či serotonin. Dopamin je produkován v centru, které souvisí s odměňováním, libých pocitů a smíchu. Serotonin je znám jako neurotransmiter dobré nálady, protože jeho hladina má vliv na to, jak se cítíme. Nízké hladiny serotoninu mohou způsobit pocity smutku a úzkosti.

" Ti, kteří nemají čas na cvičení, si budou muset dřív nebo později najít čas na nemoc. "

– Edward Stanley