V červnu proběhl v Praze rozhovor s dramatičkou, spisovatelkou a autorkou dětských knih Danielou Fischerovou. Moderování se ujal známý herec Radim Fiala, kterého si můžeme pamatovat například z Četnických humoresek nebo filmu Tmavomodrý svět. Přečtěte si, proč se sympatická spisovatelka rozhodla podpořit projekt na trénování mozku a jak se pere se svou vlastní myslí. Proč jste se rozhodla svojí osobností podpořit právě projekt Mentem?
Zaprvé proto, že ho potřebuji já. Za druhé proto, že ho možná potřebujete i vy a že ho potřebuje skoro každý, na koho se podívám. Mens je latinsky mysl a věřme tomu, že nic v tomhle světě a snad i v hlubokém vesmíru pro nás nemá větší cenu nežli vlastní mysl. Jaká je mysl, tak se nám jeví svět. Když je mysl zdravá a může se na sebe spolehnout, tak všechno jde snadno. Když je mysl slabá, ztěžklá a otrávená, tak celý svět je otravný a nic se nám nedaří.
To máte pravdu. Ono se říká, že využíváme jen deset procent mozku. Co by se stalo, kdybychom využívali dvanáct?
(Smích) To by byl ale úplně jiný svět. Ono je to zvláštní. Všichni jsme pochopili, že se musíme starat o svoje tělo a když to neděláme, tělo si o to umí říct. Když necvičíme tělo, tak jednoho dne se prostě rozhodne, že nás nebude už dál nosit. Když zanedbáme zuby, tak nás začnou bolet a ony nás k tomu zubaři dotáhnou. Ale zanedbaná mysl tohle neumí. A té je nutné podat pomocnou ruku zvenku. Mentem, to je taková pomocná ruka naší mysli podaná.
Komu je Mentem určen?
Já si vlastně neumím představit někoho, komu by nemohl prospět, a to včetně těch nejchytřejších a nejvýkonnějších lidí. Jsou totiž lidé, kteří se chtějí zdokonalovat a být zítra lepší než dnes.
Mentem je určen třeba pro předškoláčky, kteří ještě neumějí číst ani psát, ale i pro školáčky, kteří mají trable s učením. Je to i pro lidi po nějaké nemoci nebo úrazu, co mají pocit, že jim to už tolik nepálí. Třeba po mozkové mrtvici. Samozřejmě je to i pro nás seniory. Pak je to pro takovou nešťastnou a pořád rostoucí skupinu lidí, přepracovaných a vyhořelých, co je přestala bavit práce a celý svět.
Zkoušela jste si trénink sama na sobě?
To je ožehavá otázka. Já bych teď jako politik měla říct „No comment“, ale pravda je taková, že moje paměť strašně vrávorá. Podívejte se na mě, unavená stará paní. Co horšího, já jsem celý život na své mysli závislá, protože v mé profesi bez čilé mysli neobstojíte. A co si budeme povídat, na stará kolena už ty nápady nechodí tak rychle jako dřív.
Já bych řekl, že nejen pro Vás, ale i pro nás herce je Mentem zábavná věc a myslím si, že to dokonce využiji moc rád.
Použiji slavný citát Jana Ámose Komenského – „škola hrou“. Ono je to tak, mysl je trošku jako malé dítě a když se nudí, tak začne zlobit a kope do nábytku. A na programu Mentem je nejlepší, že je to vlastně celé hra.
Takže ten program vlastně není určený čistě jen pro jednotlivce, ale pro skupiny všech věkových i sociálních vrstev?
Ano. Řekla bych, že nikdo není z této hry vyloučen a k tomu heslu „škola hrou“ bych ještě přidala „Kdo si hraje, nezlobí“. Každá máma, každý táta to ví. Nabídněte dítěti zajímavou hračku a ono přestane fňukat a není protivné.
Pokud to ale nejsou ty moderní děti, které po pěti minutách přestane bavit i ta zajímavá hračka.
A to je právě to. Jde o poruchy soustředění a na ty Mentem také zabírá.
V současné době má Mentem přes 13 000 uživatelů. Využívají jej státní a sociální organizace, je přeložen do několika jazyků. Myslíte si, že má tento projekt v naší zrychlené době budoucnost?
Myslím si, že to má velikou budoucnost. Je tady ještě jedna báječná věc. Program dává člověku ihned zpětnou vazbu, jak na tom je. Zlepšuje to orientaci, pohotovost mysli, tu samotnou schopnost se učit, která je velmi důležitá a, to tady říkám za svou profesi, zlepšuje to i fantazii. A teď poslouchejte – prý stačí tři čtvrthodiny týdně, aby došlo k výraznému zlepšení. Co to jsou tři čtvrthodiny týdně? Víc pročekáme v zácpě na silnici a ještě se u toho vztekáme a riskantně nám stoupá krevní tlak.
Navíc v dnešní době, když každý máme tablety a mobily.
Já se studem přiznávám, že můj mobil je už chytřejší než já. A to poslední, co chci říct: Když nabídneme tomu dítěti - té své mysli - zajímavou hračku, tak ono opravdu přestane zlobit. Nebojte se programu Mentem, zvládne to každý, je to hračka. Je to brnkačka. Báječně si pohrajeme, a když se k tomu zvýší kapacita naší mysli, tak co víc by si člověk mohl ještě přát.
