Přečtěte si náš blog

Roztroušená skleróza

9. září 2015

Roztroušená skleróza (RS) je diagnóza se kterou se spojuje mnoho omylů. Například to, že jde o postižení paměti, nebo že je to nemoc smrtelná.

RS neboli sclerosa multiplex, je neurologické onemocnění, které způsobuje, že vlastní imunitní buňky těla pacienta napadají jeho nervovou tkáň, konkrétně tukový obal výběžků neuronů. Způsobují lokální záněty v různých částech centrální nervové soustavy (odtud přívlastek roztroušená) a obal se tak ztrácí a odumírá. Může dojít k částečné regeneraci, po opakovaných zánětech se ale regenerační možnosti CNS vyčerpají. Průběh onemocnění je velice individuální, nejčastěji se střídají období zhoršení příznaků (ataky) s obdobími zlepšení (remisemi). Nejčastěji se postupně příznaky s postupem onemocnění zhoršují. Nevíme proč RS vzniká, ani jak ji léčit, terapie spočívá v ovlivnění specifických symptomů onemocnění. RS sama o sobě není smrtelná, ale výrazným způsobem snižuje kvalitu života. Pacienti mají téměř stejnou délku života jako běžná populace, ale umírají na zdravotní komplikace s ní spojené.

Hlavním příznakem nemoci není ztráta paměti, ale řada neurologických příznaků, které může a nemusí doprovázet úbytek kognitivních funkcí. Zpravidla se u pacientů zhoršuje hybnost – nastupuje paralýza, křeče, objevuje se neobratnost, nejčastěji na dolních končetinách. Omezená bývá i hybnost v oblasti rtů a jazyka, takže se pacientům zhoršuje schopnost výslovnosti. Častý je zápal očního nervu, v důsledku čeho pacienti vidí jako přes igelit. Přidružují se problémy s močením, sexuální poruchy a velice nepříjemná únava a bolesti, které někdy nevymizí ani v čase ústupu příznaků.

Kognitivní deficit se vyskytuje asi u 30-70% lidí s diagnostikovanou RS. Nebývá závažný, ale může ovlivnit práceschopnost pacienta a jeho samostatnost. Nejtypičtěji je porušena schopnost soustředění-jak schopnost udržet pozornost na jednom podnětu delší dobu (tenacita), tak schopnost rozdělovat pozornost mezi více podnětů najednou (distribuce). Zároveň jsou časté poruchy vštěpování do paměti, dost možná právě následkem poškození pozornosti, dále snížená rychlost zpracování a porucha exekutivních funkcí. Pacienti tak můžou mít problém s vykonáváním více činností najednou, vykonáváním komplexním úkolů, nebo práci v rychlosti. Zhoršuje se schopnost pamatovat si úkoly nebo povinnosti. Psychický výkon pacienta, ale bývá ovlivněn i nekognitivními faktory, například velice častou depresí. Ta může vzniknout sekundárně jako následek vyrovnávání se s realitou nemoci nebo je důsledkem poškození mozku nemocí a působením léků (kortikosteroidů). Součástí rehabilitace tedy bývá i kognitivní trénink a psychoterapie s cílem udržení samostatnosti pacienta, nebo umožnění návratu do zaměstnání.

  přečteno 2194×
Začít trénovat svůj mozek Zpět na výpis
Mgr. Katarína Durkáčová
Psycholožka v rehabilitačním ústavu, kde její pracovní náplní je mimo jiné neuropsychologická diagnostika a rehabilitace kognitivních funkcí pacientů po poškození mozku. Současně se v rámci svého doktorského studia na Masarykově univerzitě v Brně věnuje výzkumu prokrastinace. Jedním z jejích koníčků je popularizace psychologie na několika online portálech.

Podobné články

Rehabilitující

Poranění mozku. Mozkové trauma. Úbytek kognitivních funkcí. A další.

Je mnoho příčin, úrazů a onemocnění, která způsobují úbytek kognitivních funkcí. Mohou sem patřit například poranění hlavy následkem úrazu (otřes mozku, zhmoždění mozku, ...), různé infekční nemoci zasahující přímo nervovou tkáň, požkození mozku následkem různých intoxikací (otrav), změny poznávacích funkcí následkem psychiatrického onemocnění (schizofrenie, deprese, demence, ...), poškození mozku následkem cévní mozkové příhody, neurologického onemocnění (epilepsie), klinické smrti, a další.

" Zdravý člověk má mnoho přání, nemocný jen jedno. "

– Indické přísloví

Díky plasticitě mozku dnes víme, že mozek se umí adaptovat na jakoukoli činnost, opakovanou vhodným způsobem po vhodně dlouhou dobu vytvořením nových nervových spojení. Problematika je samozřejmě trošku složitější, nicméně pro naše účely postačí takto zjednodušený popis.

V dnešní době existují odborná centra, která nabízejí pro pacienty s požkozením mozku neurorehabilitační programy. Naděje na úspěšnou rehabilitaci záleží na stupni a typu požkození, a bývá to obykle dlouhodobá záležitost. Nicméně docházení do těchto center je často časově a pro některé i fyzicky náročné. V každém případě rehabilitační program vedou školení odborníci. Program v takových centrech je komplexní, a rehabilitace se děje i pomocí fyzických cvičení a podnětů.

" Jedna z podmínek uzdravení je chtít se uzdravit. "

– L.A. Seneca

Pra vaši podporu vám nabízíme také on-line tréning kognitivních funkcí, který můžete provozovat u vás doma, bez nutnosti někam docházet. Věříme, že pro vás jistě bude velmi vítaným a užitečným pomocníkem na cestě k uzdravení. Na tomto místě bychom rádi zdůraznili, že Mentem trénink si neklade za cíl nahrazovat odbornou neurorehabilitaci, jak vám ji doporučil váš lékař.

Počítačový trénink má přitom tu výhodu, že je možné na něm administrovat ty úkoly, které by nebylo možné bez počítač aplikovat. Téměř okamžitě počítač vyhodnotí váš výsledek. Možnost porovat si své aktuální výsledky s výsledky z předchozích her.

Naším cílem je poskytnout vám vhodný a kvalitní doplněk odborných rehabilitačních programů v podobě mentálních cvičení, u kterých se budete bavit, budete si hrát, a přitom budete trénovat mozek, a posilovat svoje neuronová spojení. A budete to dělat, kdy budete chtít, a jak dlouho budete chtít. Když už se budete cítit unaveni, prostě počítač zavřete. Jestliže se vám bude chtít zase si zahrát nějakou "hru" za tři hodiny, budete k tomu mít volný přístup. Můžete trénovat častěji, podle své vlastní chuti a nálady.

" Porážka je stav mysli; nikdo není poražen, dokud porážku nepřijme jako skutečnost. "

– Bruce Lee

Může fyzická aktivita zlepšit naše kognitivní schopnosti?

Často se říká - v zdravém těle, zdravý duch. Skutečně má však fyzické cvičení blahodárný vliv nejen na naše svaly, ale i na náš mozek? Výzkumy z posledních let ukazují, že ano. Ale pozor! Při rychlém sprintu nebo při zvedání těžkých činek si mozkové závity rozhodně neposílíte. Pokud chcete udělat něco pro svůj mozek, zkuste raději jogging na delší trať, plavání nebo jiný vytrvalostní sport. Vědci totiž zjistili, že pozitivní vliv má na náš mozek především aerobní cvičení, tedy takové cvičení, které je se střední intenzitou prováděno po delší dobu. Naopak anaerobní cvičení, jako je právě posilování nebo sprint, při kterém je potřeba vyvinout vysoký výkon za krátkou dobu, na náš mozek pozitivní vliv patrně nemá. A které kognitivní schopnosti si můžete díky fyzickému cvičení posílit? Většina výzkumů ukazuje, že fyzická aktivita má největší vliv na zlepšení našich exekutivních funkcí. Další studie pak naznačují, že by fyzické cvičení mohlo vést i k částečnému zlepšení naší pracovní a prostorové paměti.

Prospívá však fyzické cvičení všem věkovým skupinám? Výzkumy ukazují, že ano. V několika studiích bylo například zjištěno, že žáci, kteří více cvičili, byli ve škole v průměru úspěšnější než žáci, kteří měli méně fyzické aktivity. To, že fyzické cvičení prospívá i lidem ve středním věku, pak ukázal například výzkum finských vědců z roku 2014. Ti zjistili, že lidé, kteří ve středním věku cvičili alespoň dvakrát týdně, měli nižší riziko vzniku demence, než lidé, kteří byli méně aktivní. Podle Francesca Sofi a jeho kolegů, kteří v roce 2011 provedli rozsáhlou analýzu dosavadních studií, pak pravidelné fyzické cvičení může ve stáří snížit riziko zhoršení kognitivních funkcí téměř až o 40 %.

Fyzická aktivita je tedy rozhodně důležitá nejen pro naše svaly, ale i pro náš mozek. Takže až dnes dokončíte svůj Mentem trénink, běžte si třeba zaběhat do parku nebo zaplavat:)

Tréninkem lze oddálit zhoršování kognitivních funkcí

V současné době neustále roste počet lidí s neurodegenerativními onemocněními (dříve nazývanými také demence). Tenhle trend úzce souvisí se stárnutím populace, kdy se v populaci zvyšuje procento lidí ve věku nad 65 let. Pričemž lidi nad 65 let mají asi 5% riziko vzniku jedné z forem neurodegenrativního onemocnění, ve věku nad 80 let se tato pravděpodobnost zvyšuje až zhruba na 25%. Kognitivní deficit, kterí se s těmito diagnozami spojuje vede k omezení samostatnosti pacienta a zvýšené spotřebě zdravotnické péče. Proto se v poslední době směřuje hodně energie a také peněz do studia kognitivního tréninku u starší populace. Výzkumů, které sledovali vlyv tréninku u seniorů již prokázali, že trénink zlepšuje kognitivní fukcne, informace o tom jak dlouho tento efekt vydrží a také jaký dopad má na každodenní fungování a samostatnost člověka byly vzácné. Nedávno byly publikovány výsledky jedné z nejnovějších a nejrozsáhlejších studií, které poskytují i tyto údaje.

Americká studie ACTIVE (The Advanced Cognitive Training for Independent and Vital Elderly) tak odstartovala v roce 1999 s cílem zjistit vlyv kognitivního tréninku na kogn.výkon a denní fungování u seniorů. Do studie se přihlásilo téměř 3000 zdravých dobrovolníků s průměrným věkem 74 let. Absolvovali 10 tréninkových sezení v průběhu 5 až 6 týdnů. Jedni pro trénink paměti, další trénovali rychlost zpracovávání a třetí skupina účastníků se věnovala tréninku usuzování. U některých pak po 11 a 35 měsících následovaly 4 opakovací sezení. Tyto tři domény tréniku nebyly vybrány náhodně. S věkem nejvíce ze všech slábnou a zároveň významných způsobem ovlivňují samostatnost člověka.

Měření výkonu v kognitivního výkonu bylo provedeno před tréninkem, pak těsně po, po 1 roce, po 2,3,5, a nakonec po 10 letech. Trénink usuzování a rychlosti zpracování vedl k vyššímu výkonu i po deseti letech. V případě paměťového tréninku zlepšení vydrželo "jenom" 5 let. Účastníci všech skupin včetně "pamatovací" zaznamenali jisté snížení schopnosti provádět běžné denní aktivity, jako nakupování a práce s penězi, péče o děti nebo domácí mazlíčky a pod. Ale ti kteří trénovali, na tom byly líp jak jejich protějšky z kontrolní skupiny.

Trénink může tedy podle výsledků této studie, oddálit úpadek kognitivních funkcí a znížení samostatnosti u starší populace.

Senioři

Je obtížné definovat stáří. Jak řekl André Maurois:

" Stárnutí není nic jiného než zlozvyk, na který opravdu zaměstnaný člověk nemá čas. "

Faktem je, že stáří je svým způsobem relativní pojem. Existují mladí lidé, kteří jsou "staří", a staří lidé, pro které je jejich věk jen číslem na papíře. Cítí se stále mladí.

Na stáří se můžeme dívat ze dvou hledisek. Existuje fyziologické stáří a stáří psychické, nebo chcete-li mentální stáří. V psychologii pro to existuje termín: mentální věk.

Kdy přesně nastupuje stáří, není možné přesně určit. Z fyziologického hlediska se jedná o změny uvnitř organismu, kdy dochází k postupnému a vysoce individuálnímu oslabení funkčnosti částí těla a orgánů. Dochází také k postupnému oslabování inmunity a člověk je náchylnější k nemocem. Tento stav však u každého člověka nastupuje různě, u někoho dříve, u jiných později.

K poklesu fyziologických funkcí můžeme přiřadit i změny ve funci a struktuře mozku, které fyziologické stáří provázejí. S tím souvisejí i změny v kognitivních procesech, které jsou dány z části i změnami funkce smyslových orgánů (zrak, sluch). Dochází ke změnám psychických funkcí, jako je například snížená schopnost soustředění, změna paměti (především v oblastech zamapatování a opětovného vybavení si), představivosti i myšlení, které ztrácí zejména na plynulosti.

Podobně jak je tomu s tréninkem fyzických schopností, funguje i trénink mysli. Je známo, že pravidelný pohyb v průběhu života prodlužuje otimální funkčnost tělesných orgánů a systémů, od srdce a cévní soustavy (např. posilování srdečního svalu, prevence hypertenze), přes matabolismus (prevence cukrovky), pohybový aparát (posilování svalů) a dalších, až po posilování optimálního výkonu mozku (díky zvýšení přísunu kyslíku) a mozkových funkcí. Mentální funkce můžeme trénovat podobně jako svaly. Kognitivní trénink je doporučován při léčbě lehkých a středních poruch mentální výkonnosti. Nedávné studie prokázaly, že díky kognitivnímu tréninku došlo ke zlepšení dílčích kognitivních funkcí o statisticky významné desítky procent.

Kognitivní trénink zahrnuje širokou škálu různých činností. V poslední době se do povědomí veřejnosti dostává možnost kongitivního tréninku na PC, který je v této oblasti významným pomocníkem. Jeho výhodou je, že jej můžete provádět v pohodlí domova, a je pojat spíše jako forma zábavy. Tréninkem mysli dochází ke zlepšení celkové kvalitě života i u starších lidí. Ač ve stáří dochází jak již bylo výše uvedeno k určitým změnám ve struktuře mozku, přesto, díky vysoké plasticitě nervové soustavy, která přetrvává až do vysokého věku, se mohou tvořit neurony (mozkové buňky) nové. Tréninkem mentálních dovedností dochází také ke posilování spojů v příslušné mozkové oblasti, která je za danou funkci zodpovědná.

Stáří nemusí nutně znamenat pasivitu a rezignaci. Je to období, kdy můžeme být stále aktivní, jak díky fyzickému tak i díky psychickému tréninku. Díky posilování tělesné i mentální výkonnosti nemusíme nutně zahazovat toto období "do koše". Zlepšení kvality života ve stáří může být podkladem pro mnohé, co jsme za svůj dosavadní život ještě neuskutečnili.

" Krásní mladí lidé jsou hříčkou přírody, ale krásní staří lidé jsou umělecká díla "

– Johan Wolfgang von Goethe