Přečtěte si náš blog

Nezaměstnaní

27. září 2014
Nezaměstnaní
Pokud chceš dosáhnout trvalého úspěchu, musí motivace, která tě žene k tomuto cíli, vycházet z nitra. Nezáleží na tom, kdo jsi, ani jak jsi starý.

– P.J.Meyer

Ztráta zaměstnání s následnou nezaměstnaností s sebou nese řadu nepříjemných následků. Nezáleží na tom, zda člověk dosavadní práci opustili z vlastního rozhodnutí, nebo ho propustil z různých důvodů zaměstnavatel. Pokud někdo opustil zaměstnání kvůli zaměstnání novému, je všechno fajn. Pokud ale nemá kam nastoupit a čeká ho Úřad práce, je to jiné. Mnoho aktivních lidí různého věku prožívá návštěvy na Úřadu práce přinejmenším rozpačitě, pracovat by chtěli, ale není nikdo, kdo by "o ně stál".

Řešením je začít si hledat nové místo, ale málokomu se podaří uspět hned napoprvé, případně na začátku. Opakované pracovní pohovory s negativním výsledkem jsou časem zákonitě demotivující a deprimující. Při dlouhodobé nezaměstnanosti člověk ztrácí svůj denní režim, a často se propadá do negativních pocitů a negativního sebehodnocení, uzavírá se doma, přestává na sobě pracovat.

Je to velká škoda, protože každý člověk má v sobě nějaký potenciál, který je na trhu uplatnitelný a prospěšný. Existuje velmi málo motivačních a stimulujících programů pro nezaměstnané. Následkem dlouhodobé nezaměstnanosti je i menší stimulace a ztráta určité míry našich mentálních schopností, což ještě přispívá k prohlubování pochybností o sobě samém.

Naší největší chloubou není to, že nikdy nepadneme, ale že se pokaždé znovu zvedneme.

– Hal Urban

Pro nezaměstnané může být Mentem trénink pomocníkem, jak se udržet mentálně v kondici, jak neztratit své dosavadní mentální dovednosti. Může je trénovat a zvyšovat jejich funkčnost nad úroveň, kterou měl ještě před ztrátou zaměstnání. Kromě procvičování poznávacích schopností může MT nezaměstnaným přinést také podporu sebeúcty, pocit, že na sobě pracují, pomůže jim udržet se duševně v kondici, porovnávat svoje výsledky dnes a za měsíc. Stimulovat je k vyšším výkonům. Samotné vítězství sám nad sebou, forma hry, která je MT vlastní a vědomí, že se rozvíjejí, může nezaměstnaným přinášet i pocity uspokojení a nové naděje, aby se nevzdávali a bojovali. Rozvoj tvořivosti díky MT je také může posunout k doposud "nebojeveným" možnostem realizace svého vlatního potenciálu. A najít tak na trhu práce vlastní uplatnění, ve kterém by spatřili možnost realizace vlastních přání a cílů. A našli v MT podporu pro to je realizovat.

Člověk nepřestane pátrat, pokud je poháněn nějakým vášnivým zájmem.

– Teilhard De Chardin

  přečteno 1486×
Začít trénovat svůj mozek Zpět na výpis
Mgr. Ivana Jakubeková
Psycholožka, terapeutka. Absolvovala jednooborovou psychologii na FF MU v Brně. Mezi její další odborné vzdělání patří psychoterapeutický výcvik, kurzy a praxe v oblasti klinické psychologie a psychodiagnostiky. Osm let pracovala v Krizovém centru pro děti. V současné době pracuje v Pedagogicko-psychologické poradně a provozuje soukromou psychologickou praxi.

Podobné články

Řídící pracovníci

" Nálada vůdce je nakažlivá. "

– Jack Welch

Manažeři nebo řídí pracovníci je široká skupina lidí, kteří jsou ve větší či menší míře zodpovědni za řízení, organizaci, plánování a výsledky určitých činností v nějaké firmě, společnosti, či státní organizaci.

Nároky kladné na osobu manažera jsou vysoké. Jedná se jednak o schopnosti související s již výše uvedenými činnostmi, dále je to například odolnost vůči stresu, práce pod časovým tlakem, efektivní organizace několika pracovních činností naráz, a další. Mnohdy se tento obor studuje na některé ze středních či vysokých škol, ale moho úspěšných manažerů také nalezneme bez vysokoškolského diplomu, protože v tomto oboru, snad více, než ve kterém jiném platí, že ne vše se dá na škole naučit.

Manažeři v podstatě neustále vykonávají určitý dynamický komplex činností. Často jsou to velmi zaměstnaní lidé, kteří mají málo volného času. Odpočinek, byť aktivní, by pro ně měl být povinnou výbavou, protože jen tak si mohou odpočinout a zregenerovat se od denních víceméně stereotypních činností. Fyzická aktivita v tomto případě k tomu bývá velmi vhodnou příležitosti.

Odpočinout si by měl ale také mozek. Nemáme teď na mysli úplnou mentální pasivitu, ale například provádění drobných mentálních cvičení a činností, nejraději tedy her. Hraje si rád každý. Dobrá hra funguje jednak jako odreagování se od složitých a často každému svým způsobem vlastních stereotypních myšlenkových procesů. Stimuluje také dílčí poznávací procesy, takže nemusíte mít pocit, že když strávíte několik desítek minut hrami Mentem tréninku, bude váš čas naprosto zbytečný a ztracený. Zcela naopak.

" Jestliže se chováme k lidem podle toho, kdo jsou, škodíme jim. Jestliže se k nim chováme podle toho, jací by mohli být, pomáháme jim dosáhnout na jejich limity. "

– J.W. Goethe

Hrát si je zdravé. Můžete otestovat úroveň vašich stávajícíh schopností v jednotlivých oblastech poznávacích procesů. Můžete si hrát, a přitom jako bonus a "vedlejší efekt" vaší hry bude trénování a zvyšování vašich kognitivních schopností.

V managementu uplatníte všechny oblasti schopností, které MT nabízí. Rozvinete ještě více svůj myšlenkový poteciál, a ještě si u toho bude hrát. Vaše práce se stane efektivnější. Navíc se můžete časem naučit různá řešení podobných problémů, což vede k rozvoji tvořivost, která je pro úspěšné manažery tak důležitá.

A v neposlední řadě: pomyslete, jaké další možnosti a obzory se mohou před vámi rozvinout, budou-li si hrát i vaši zaměstnanci.

" Seženete-li do vedení firmy dostatek stejně smýšlejících lidí, začnou se procesy samy od sebe zlepšovat. Lidé zde rádi vynalézají a to přitahuje další, kteří rádi vynalézají. "

– Jonas Ridderstrale

Studenti

I v době, kdy máte vždycky po ruce google, jsou kvalita a rozsah paměťových procesů, pozornosti a myšlení důležitým prediktorem pracovního a studijního úspěchu. A ještě nikdy nekladly škola a společnost na studenty tak vysoké nároky jako dnes.

" Pravým znakem inteligence nejsou vědomosti, ale představivost. "

– Albert Einstein

Systematické vzdělávání vyžaduje hromadění vědomostí, pro které jsou nezbytné paměťové funkce. Náročný denní program plný přednášek a seminářů klade zvýšené nároky na schopnost koncentrace a vyžaduje od studenta rychlou regeneraci sil. Navíc i efektivní a správný intelektuální výkon vyžaduje schopnost podržet ve vědomí najednou několik souvisejících informací, pracovat s nimi a současně vyhledávat další informace a spojitosti. Budoucí zaměstnavatelé očekávají nejenom široké znalosti a dovednosti, ale také schopnost řešit neobvyklé problémy, ideálně originálním způsobem, a to i pod tlakem.

Je pravdou, že se ve školách rozvíjení těchto dovedností a schopností věnuje neúměrně málo času, pokud vůbec. I proto můžou studenti propadat představě, že určitá schopnost učení jim byla dána a dále jí není možné rozvíjet. Není to pravda.

" Negramotní 21. století nebudou ti, kteří nebudou umět číst a psát, ale ti, kteří se nebudou umět učit. "

– Alvin Toffler

Projekt Mentem nabízí hotové tréninkové úkoly, které umožňují rozšiřovat kapacitu pozornosti a krátkodobé paměti, trénovat představivost, zlepšovat flexibilitu myšlení a rychlost reakcí. Výkon v jednotlivých úkolech se zaznamenává a je možné jej po čase znovu porovnat. Cvičení jsou vytvořené hravou formou, a proto pro Vás trénink nebude další prací, ale spíš zajímavým zpestřením dne. Můžete trénovat kdykoliv a kdekoliv, ideálně každý den zhruba 20minut.

Děti a dospívající

" Je úžasné, co děti dokáží, když jim k tomu dáme příležitost. "

– Linda Dobson

Děti jsou z vývojového hlediska nejrozlišnější skupinou populace. Během docela krátké doby, v rozmezí 0-15 let dochází v porovnání s ostatními životními dekádami, k poměrně prudkému a zásadnímu vývoji jedince. Jaký tento vývoj je, určuje potom celý jeho další život. Věková hranice, kdy jsme a nejsme ještě dětmi není daná věkem 15 let, to je spíše stanoveno pro snadnější orientaci. 15. rok je v našem státě hranice daná zákonem, kdy začíná trestně právní odpovědnost. Dospívající dostávají tento rok občanský průkaz. Tato pomyslná hranice dospělosti je však stanovena uměle. V dnešní době dospívající dozrávají celkově poměrně později, než tomu bylo například před sto a více lety. Díky lepší výživě sice fyzicky dozrávají dříve, než dříve :-) ale psychosociální dospělost se naproti tomu posunuje věkově výš. Děti jsou tak déle dětmi. Abychom nekřivdili mládeži, dospívajícím trvá déle, než jsou schopni se zcela postavit na vlastní nohy. Říká se, že nejsou ani dětmi, ale ani ještě dospělými.

Oproti tomu, v dnešní době tolik bohaté na podněty, informace a výdobytky moderní techniky, důrazu kladenému na výkon, jsou dnešní děti jaksi "inteligentnější", než tomu v porovnání ve stejném věku u dřívěji narozených generacích. Odborné studie pokukazují na lepší výkony dnešních dětí v inteligenčních testech, než tomu bylo řekněme o 40 let dříve, proto se inteligenční a jiné testy neustále vyvíjejí a přizpůsobujií se požadavkům moderní doby. Možná, a to je docela škoda, je tento trend příznivější na úkor vývoje jiných důležitých vlastností osobnosti, jako jsou například emocionální a morální vývoj, a jiné, než materiální hodnoty.

Nicméně, využijme dnešní dobu a možnosti, které máme a věnujme se nyní výkonům v poznávacích, tedy kognitivních oblastech.

Postavte vedle sebe 3 leté dítě a 7 leté dítě. Oboje spadají do katergorie děti, ale všichni vidíme, jak výrazný kognitivního posunu během 5 let díte doshálo. Vývoj kognitivních schopností u dětí je velmi složitý a má svoje zákonité etapy. Zájemce o tuto problematiku odkazujeme buď na odbornou literaturu, či o totmo tématu pojednáme na tomto webu jindy.

Zhodnotíme-li stav dnešního českého školství, oproti minulosti se zde objevilo ve vzdělávání dětí mnoho nového. Nicméně není to prioritní resort, a proto je ve školství stále málo peněz k tomu, aby byli všichni učitelé dále odborně a moderně vzděláváni s ohledem na vývoj moderních vzdělávacích metod, a mnoho mladých učitelů svůj obor opuští, aby našli lépe placené místo. Je tedy otázkou, zda je ve všech školách dostatek prostoru vyhovět individuálním kognitivním nárokům a požadavkům všech žáků a studentů. Pomineme-li specializované školy, zaměřené na rozvoj toho či onoho talentu (školy s rozšířenou výukou cizího jazyka., tvůrčích či matematicko-logických dovedností), často soukromého zaměření, je tu stále velké množství škol státních.

Díky značnému zkvalitnění stravy v posledních desetiletích, dostává mozek našich dětí větší přísun vitamínů a látek potřebných pro optimální rozvoj vrozených dispozic a schopností, včetně těch mentálních. Otázkou ale je, nakolik mají děti a dospívající ve škole možnost tyto dispozice optimálně rozvinout.

" Jestliže neumíš, naučíme tě, jestliže nemůžeš, pomůžeme ti, jestliže nechceš, nepotřebujeme tě. "

– Jan Werich

Trendem dnešní doby jsou počítače a počítačové hry. Ne všechny děti a mládež mají ale tu motivaci svůj vrozený potenciál dále rozvíjet. Často je k tomu nikdo nevede, byť třeba jen proto, že neví o možnostech, kteréexistují. Počítač a internet má dnes obrovskou výhodu v tom, že je na každé škole a takřka v každé domácnosti. Je tedy relativně snadno dostupný. A levný. A s tím i možnost tréninku vlastních schopností a dovedností.

Komerčně je mezi dětmi a mláděží rozšířeno mnoho her, které sice osobnost nějakým způsobem stimulují, otázkou ale je, zda je vždy k jejich vlastnímu dobru a rozvoji. Je spousta mladých lidí, kteří nevědí sami, jak by svůj volný čas využili.

Díky tréninku kognitivních schopností mohou děti ve škole dosáhnout ve škole lepších výkonů, a to zejména díky tomu, že Mentem trénink je pojat formou hry a zábavy. Místo toho, aby se ve škole předháněli, kdo vykouří více cigaret, mohou se přehánět v tom, kdo dosál v jaké hře lepších výsledků.

Tak do toho! :-)

" Váš život, čas a mozek by měl patřit vám a ne nějaké instituci. "

– Grace Llewellyn

Tréninkem lze oddálit zhoršování kognitivních funkcí

V současné době neustále roste počet lidí s neurodegenerativními onemocněními (dříve nazývanými také demence). Tenhle trend úzce souvisí se stárnutím populace, kdy se v populaci zvyšuje procento lidí ve věku nad 65 let. Pričemž lidi nad 65 let mají asi 5% riziko vzniku jedné z forem neurodegenrativního onemocnění, ve věku nad 80 let se tato pravděpodobnost zvyšuje až zhruba na 25%. Kognitivní deficit, kterí se s těmito diagnozami spojuje vede k omezení samostatnosti pacienta a zvýšené spotřebě zdravotnické péče. Proto se v poslední době směřuje hodně energie a také peněz do studia kognitivního tréninku u starší populace. Výzkumů, které sledovali vlyv tréninku u seniorů již prokázali, že trénink zlepšuje kognitivní fukcne, informace o tom jak dlouho tento efekt vydrží a také jaký dopad má na každodenní fungování a samostatnost člověka byly vzácné. Nedávno byly publikovány výsledky jedné z nejnovějších a nejrozsáhlejších studií, které poskytují i tyto údaje.

Americká studie ACTIVE (The Advanced Cognitive Training for Independent and Vital Elderly) tak odstartovala v roce 1999 s cílem zjistit vlyv kognitivního tréninku na kogn.výkon a denní fungování u seniorů. Do studie se přihlásilo téměř 3000 zdravých dobrovolníků s průměrným věkem 74 let. Absolvovali 10 tréninkových sezení v průběhu 5 až 6 týdnů. Jedni pro trénink paměti, další trénovali rychlost zpracovávání a třetí skupina účastníků se věnovala tréninku usuzování. U některých pak po 11 a 35 měsících následovaly 4 opakovací sezení. Tyto tři domény tréniku nebyly vybrány náhodně. S věkem nejvíce ze všech slábnou a zároveň významných způsobem ovlivňují samostatnost člověka.

Měření výkonu v kognitivního výkonu bylo provedeno před tréninkem, pak těsně po, po 1 roce, po 2,3,5, a nakonec po 10 letech. Trénink usuzování a rychlosti zpracování vedl k vyššímu výkonu i po deseti letech. V případě paměťového tréninku zlepšení vydrželo "jenom" 5 let. Účastníci všech skupin včetně "pamatovací" zaznamenali jisté snížení schopnosti provádět běžné denní aktivity, jako nakupování a práce s penězi, péče o děti nebo domácí mazlíčky a pod. Ale ti kteří trénovali, na tom byly líp jak jejich protějšky z kontrolní skupiny.

Trénink může tedy podle výsledků této studie, oddálit úpadek kognitivních funkcí a znížení samostatnosti u starší populace.